Jeďte proškolit francouzské techniky, požádali v roce 1942 rodáka z Brodska. Ten se ve Francii přidal k odboji

Karel Janáček mohl zažít úplně obyčejný život. Nic by na tom nezměnila možná ani druhá světová válka. Jenže v roce 1942 ho nadřízení poslali do Francie, aby tamním technikům pomáhal s opravami pletacích strojů. Nedlouho poté se Janáček seznámil s místními odbojáři. Právě tím začala tři nejrušnější léta jeho života…

Karel Janáček se narodil ve vesnici Borová (dnešní Havlíčkova Borová) na sklonku roku 1915. Prožil naprosto obyčejné dětství, vyučil se mechanikem a na začátku třicátých let nastoupil do třebíčské firmy BOPO, kterou jen krátce před tím koupil asi nejznámější prvorepublikový podnikatel Tomáš Baťa.

Hospodářská krize ani rozpad republiky Janáčkův život výrazněji nezasáhly. Firma BOPO totiž vyráběla boty, ponožky a punčochy. A poptávku po tomto zboží ekonomické ani politické otřesy příliš neovlivňovaly.

Až v roce 1942 si Karla Janáčka zavolali jeho nadřízení. Požádali ho, aby se vydal do francouzského městečka Vernon. V tamní továrně měl Janáček školit místní techniky. Tento úkol ve městě nedaleko od Paříže sice plnil, kromě toho se však nedlouho po svém příjezdu do nacisty okupované Francie seznámil s místními odbojáři.

A protože byl Karel Janáček také protinacistického smýšlení, brzy se začal zapojovat do jejich akcí. Nejprve dostával spíše podřadné úkoly – například držel hlídky při nočních akcích svých kolegů. Postupem času však náročnost jeho povinností rostla. Podílel se například na ukrývání spojeneckých vojáků.

V roce 1944 pak vstoupil do Francouzských vnitřních sil – tedy do odbojové organizace spojující příslušníky většiny francouzských politických směrů. Stal se rovněž členem partyzánského oddílu, s nímž přispíval k osvobozování Francie od nacistické okupace.

Podílel se například na ochraně mostů přes Seinu, aby se je ustupujícímu wehrmachtu nepodařilo zničit. Po obnovení francouzské nezávislosti pak Karel Janáček pomáhal ještě s pátráním po skrývajících se německých vojácích.

Ve Francii následně Karel Janáček zůstal ještě přibližně rok – našel si tam partnerku, se kterou se v roce 1945 také oženil. Na podzim téhož roku pak společně odcestovali zpátky do Československa, kde Janáček opět nastoupil jako mistr v třebíčských pletařských závodech. Jeho další životní osudy se bohužel zatím zmapovat nepodařilo.