Jak vznikla část Brodu Perknov? Díky tajemným šlechticům a malé tvrzi

Perknov. Rychle rostoucí okrajová čtvrť Havlíčkova Brodu, kde dnes žije přes 1200 lidí. V minulosti ale Perknov býval samostatnou vesnicí, ze které se do Brodu dalo dostat přibližně po hodině chůze. Co víme o jeho dávné historii? Ve středověku tam žili tajemní šlechticové a vznikla tam tvrz, o které dodnes nevíme téměř nic.

Kdo vůbec Perknov založil? Kdy? A proč? Ani na jednu z těchto otázek dodnes nedokážeme odpovědět. Je pravděpodobné, že první domy v místech – kde se dnes Perknov nachází – nechali postavit bohatí německy hovořící měšťané z Německého Brodu. Jisté to však není.

Nevíme ani, kdy se tak stalo. První písemná zmínka o Perknově pochází až z roku 1382. Tehdy je v německy psané listině zmiňován jakýsi Jan z Perknova, pravděpodobný majitel vesnice. Podrobnosti o jeho životě však známy nejsou. Pokud by však skutečně Perknov založili německobrodští měšťané, mohl vzniknout i o sto let dříve než na konci 14. století.

Podruhé se jméno dnešní okrajové brodské městské části v historických pramenech objevuje v roce 1391. Tehdy je v další listině zmiňován jakýsi Henslic de Pirkenaw (česky Henslic z Perknova). I o jeho životním osudu však prameny mlčí.

Prvním majitelem vesnice Perknov, o kterém alespoň tušíme, čím se živil, je Aleš z Perknova. Ten ves vlastnil v období kolem roku 1450. Dobové dokumenty o něm zároveň mluví jako o sluhovi tehdy se vzmáhajícího rodu Trčků z Lípy.

Malé šlechtické sídlo

Významný zlom v perknovské historii nastává na přelomu 15. a 16. století. Někdy v této éře ve vesnici nedaleko od Německého Brodu vznikla tvrz. Postavit ji nejspíš nechal jakýsi (dodnes neznámý) vladyka podřízený dalšímu mocnému regionálnímu šlechtickému rodu – pánům z Lipé.

Ani o této tvrzi však téměř nic nevíme. Netušíme například, jak byla velká, jak vypadala, a dokonce ani přesně nevíme, kde se nacházela. V písemných pramenech se s ní poprvé setkáváme v roce 1533, kdy ji vlastnil Petr z Kamberka – toho času také majitel dalších dvou nedalekých vesnic Lipničky a Suché.

Součástí jeho jmění však tvrz nebyla dlouho. Ve třicátých a čtyřicátých letech šestnáctého století rychle střídala majitele, což svědčí o tom, že rozhodně nešlo o nijak strategické nebo honosné sídlo.

Nejlépe lze zmapovat historii tvrze po roce 1571. Nedlouho před tímto datem ji podle písemných pramenů obnovil jakýsi Mikuláš Čuřík. Klíčové je slovo obnovil. Vyplývá z něj, že v minulých dekádách byla tvrz nějakým způsobem poškozena. Jestli zchátrala, poškodila ji například živelní pohroma nebo ji dobyli nějací vojáci, netušíme.

Pivovarník a jeho žena

Od Mikuláše Čuříka tvrz kupuje Václav z Perknova – brodský měšťan, který byl držitelem oprávnění ve městě vařit pivo. Po jeho smrti tam ještě krátce žila jeho znovu provdaná žena Markéta. Ta perknovské šlechtické sídlo s jistotou obývala ještě v roce 1582. A tato zmínka je zároveň posledním pramenem, který o tvrzi máme. Její další osudy tak není možné zmapovat.

Pátrání komplikuje i to, že dodnes přesně nevíme, kde se šlechtické sídlo nacházelo. Nikdy se tam tak nemohl uskutečnit ani amatérský archeologický výzkum. Podle místní tradice tvrz stála v oblasti zvané Na Parkáně u silnice, která spojuje Perknov a Veselý Žďár.

Pravděpodobné však je, že v době, kdy se vytrácí stopy o dějinách malého šlechtického sídla, žily už v Perknově nižší stovky obyvatel. Jejich počet v dalších staletích dál rychle rostl, vznikaly nové domy a ve dvacátém století se tak nakonec Perknov přirozeně propojil se sousedním Havlíčkovým Brodem…