HAVLÍČEK KE DNEŠKU: Jak by vnímal práci státních úřadů a nízké platy učitelů?
Vrchol své novinářské kariéry Karel Havlíček Borovský zažil téměř před dvěma staletími. Některé jeho myšlenky jsou ale i dnes až překvapivě aktuální. Už v roce 1850 například Havlíček v časopisu Slovan přiléhavě kritizoval třeba to, že učitelé mají nízké platy nebo to, že rakousko-uherskou monarchii tíží zbytečně velká byrokracie.
Konkrétně Karel Havlíček Borovský už před 170 lety napsal, že každý stát – aby mohl fungovat – pochopitelně potřebuje státní zaměstnance. Ti klíčoví, jako jsou třeba učitelé nebo kaplani, by zároveň za svou práci měli dostávat dost peněz, myslel si Havlíček.
Rodák z Havlíčkovy Borové si však zároveň všímal ještě jednoho zajímavého fenoménu. A sice toho, že rakousko-uherské mocnářství zaměstnává až příliš úředníků. „Ani vrabec nemůže spadnouti ze střechy, aby se o tom na ministerstvu zpráva nepodala,“ psal konkrétně Havlíček.
A dodal, že když je úředníků moc, vede to podle něj jednak k tomu, že má stát zbytečné výdaje a jednak taky k tomu, že každý z úředníků se snaží si své místo ve státní správě obhájit. Tento stav Havlíček označoval za byrokracii.
„Byrokracie jest ten nepřirozený způsob vlády, při kterém se úřady do všeho občanského života míchají, všeho občanům předepisují, žádnou svobodnou vůli a samosprávu jim nenechávají,“ vysvětloval.
A Havlíček přidal i plán, jak celou situaci řešit: navrhoval, aby Rakousko-Uhersko mělo úředníků méně a aby zároveň dbalo na to, aby měli dost zkušeností a dobré vzdělání. Jedině tak by bylo podle Havlíčka možné dosáhnout toho, aby státní správa pracovala efektivně a aby nevydávala zbytečná nařízení.
