Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Dvaadvacátá Ji.hlava ocenila ruské roboty

/
/
/
501 Zobrazení

Sto šedesát jedna filmů uvádí letos Ji.hlava v soutěžních sekcích. Svého vítěze už zná sekce Svědectví o poznání. Je jím Pravda o vraždících robotech ruského režiséra Maxima Pozdorovkina.

„Tento film jsme vybrali nejen z důvodu skvělého řemeslného zpracování, ale i proto, že se věnuje dilematům, která pro naši civilizaci začínají být více a více aktuální,“ uvedla porota ve které zasedl vědec Jan Lukačevič, filozof
Jaroslav Peregrin a odborník na studium chudoby Petr Vašát. „V soutěži se objevila řada pozoruhodných snímků se silným autorským vkladem. Považujeme za důležité zmínit snímek Všechny slzy belgické režisérky Sarah Vanagtové, který porotu zaujal svým originálním přístupem k tématu,“ dodala porota.

Tadatoshi Akiba, foto: Jan Hromadko

Nebývale blízký pohled na současného ruského prezidenta nabídl včera film Svědkové Putinovi režiséra Vitalije Manského. „V pozici hlavy ruské moci by se změnil i Ježíš Kristus. Po Putinovi určitě přijde někdo jiný, ale bude to zas jen další Putin,“ říká ukrajinský režisér. Anexi Krymu se věnoval film Moje babička z Marsu běloruského
režiséra Alexandera Mihalkoviche. „Po anexi Krymu musela moje ukrajinská babička Zina čelit skutečnosti života na nové planetě,“ uvádí o filmu režisér.

Ulice během festivalu, foto: Štefan Berec

O nebezpečí války, ekologii i odstraňování uranové zátěže mluvil pak v rámci Dokumentárních dialogů Inspiračního fóra japonský politik a bývalý starosta Hirošimy Tadatoshi Akiba.
Dnešní blok sekce Cizinec hledá byt nabídne reportáže z Francie, kde ještě rok po skončení druhé světové války žilo dvacet tisíc Čechoslováků. Součástí přehlídky bude rozhovor se spisovatelem Milanem Kunderou z ledna 1980, ve kterém pro prestižní diskuzní pořad L’invité du jeudi (Čtvrteční host) reflektuje pocit exulanta. Slovenský režisér Tomáš Krupa dnes také uvede světovou premiéru filmu o eutanazii Dobrá smrt.

Atmosféra festivalu,
foto: Gabriela Knyblová

„Mluvme o smrti, protože my všichni jednoho dne zemřeme. Otázka zní: můžeme si zvolit kdy a jak? Myslím, že bychom měli,“ říká Krupa. Za zmínku pak jistě stojí také Aquarela, novinka slavného ruského dokumentaristy Viktora Kossakovského: film o vodním živlu natočený rychlostí devadesát šest snímků za sekundu.
Pevnou součástí festivalového programu je pak Inspirační fórum: nad tématem „krize levice“ dnes bude diskutovat rakouský novinář Robert Misik s Karlem Schwarzenbergem a spisovatelkou Alenou Wagnerovou.

  • Facebook
  • Twitter