Druhý případ záškrtu na Vysočině

Krajská hygienická stanice kraje Vysočina (KHSV) řeší za poslední rok už druhý případ difterie neboli záškrtu. Národní referenční laboratoř (NRL) pro pertusi a difterii SZÚ v těchto dnech potvrdila u pacienta z Vysočiny nákazu. Pomocí specializované laboratorní diagnostiky bylo zjištěno, že se jedná o bakterii Corynebacterium ulcerans, která produkuje difterický toxin vyvolávající onemocnění záškrt. V tomto případě se jedná o kožní formu nemoci.

„Po nahlášení pozitivního laboratorního výsledku z NRL jsme obratem zahájili epidemiologické šetření, které spočívá ve zjišťování zdroje infekce a cesty přenosu. Pacient je hospitalizován na infekčním oddělení a je léčen antibiotiky. Pravděpodobným zdrojem infekce je jedno z domácích zvířat, kočka nebo pes, které pacient chová,“ popisuje situaci Jan Pečinka, ředitel KHSV.

„Vzorek od pacienta jsme podrobili standardním testům, které ověří druh bakterie a určí, zda bakterie skutečně produkuje difterický toxin, a tedy zda se jedná o jednu z forem záškrtu. Celkem všechna vyšetření, která je u zaslaného vzorku nutné provést trvají sedm až deset dní,” vysvětluje Jana Zavadilová, vedoucí NRL pro pertusi a difterii SZÚ.
„Všechny osoby, které byly v rizikovém kontaktu s pacientem, sledují svůj zdravotní stav a jsou v péči svého praktického lékaře. Bude u nich provedeno klinické vyšetření a příslušné odběry,“ uvádí Hana Pavlasová, ředitelka Odboru protiepidemického KHSV.

„V současné době probíhá veterinární vyšetření zvířat chovaných v rodině pacienta. Odebrané vzorky budou odeslány k laboratornímu potvrzení či vyvrácení nákazy,“ doplňuje Pavlasová. Bakterie Corynebacterium ulcerans se v přírodě běžně vyskytuje například v půdě. K přenosu ze zvířete na člověka ale dochází ojediněle.

Záškrt je bakteriální onemocnění. Způsobuje ho bakterie Corynebacterium diphtheriae, Corynebacterium ulcerans a Corynebaterium pseudotuberculosis, které produkují difterický toxin. C. ulcerans a C. pseudotuberculosis jsou primárně zoonotickými infekcemi, ale mohou způsobit onemocnění i u lidí. Kožní forma záškrtu se projevuje obvykle bolestivými otoky až vředy, špatně se hojícími lézemi. Onemocnění je nutné léčit antibiotiky.

Výskyt difterie u nás značně omezilo povinné plošné očkování, které začalo už v roce 1946. Až do roku 2022 nebylo toto onemocnění u nás zaznamenáno celých 27 let. Očkování je stále nejúčinnější ochranou před záškrtem. Bohužel u člověka dochází k postupnému vyvanutí imunity a efektivita očkování v průběhu let slábne. Proto je dospělé populaci doporučováno přeočkování.

Celkově se jedná o desátý případ záškrtu v ČR od znovuobjevení tohoto onemocnění, tedy od dubna roku 2022. V letošním roce NRL už potvrdila čtyři případy kožní formy záškrtu a jeden případ respirační formy infekce. „Začátkem letošního roku NRL potvrdila případ kožní difterie způsobené C. ulcerans u staršího imunosuprimovaného pacienta s nehojícím se bércovým vředem na dolní končetině z Olomouckého kraje. V únoru 2023 NRL potvrdila případ respirační difterie způsobené C. ulcerans u chlapce z Pardubického kraje. V dubnu NRL potvrdila dva případy kožní difterie způsobené C. diphtheriae, jeden případ byl u muže ve středním věku v Praze a druhý u chlapce v Moravskoslezském kraji. V tomto týdnu NRL potvrdila kožní formu záškrtu způsobenou C. ulcerans u staršího pacienta z Kraje Vysočina,“ doplňuje Zavadilová.
„Zvýšený počet zachycených případů korynebakterií v terénních laboratoří je dán pravděpodobně také zavedením lepší diagnostiky infekčních patogenů, mezi které patří i korynebakterie. Díky tomu se může dostávat i více zachycených vzorků k potvrzení do NRL,“ dává do souvislosti nárůst zachycených pozitivních případů Kateřina Fabiánová, zástupkyně vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ.