Díky Sousedské moštárně ve Veselém Žďáře obrozují původní odrůdu jabloní

Ve Veselém Žďáru na Havlíčkobrodsku rok co rok řeší, co s jablky. Místní jich mají plné sady a aleje i úvozní cesty v okolí Veselého Žďáru bývají pravidelně obsypané tak, že ovoce na konci podzimu nechtějí jíst ani divoká prasata z okolních lesů.

„Nejbližší moštárna s pasterem je skoro hodinu cesty a nám bylo líto, že kvůli tomu hodně ovoce skončí nevyužito a shnije v příkopě. Náš spolek Sousedská se domluvil se starostou, že zkusíme společně vybudovat malou moštárnu,“ popisuje Žďáračka Petra Tajovský Pospěchová, jak celá věc začala. „Díky grantu Dokážeme víc, který každý rok vypisuje Nadace Via ve spolupráci s Českou spořitelnou, spolek koupil stroje a obec zatím zařídila místo pro moštárnu,“ dodává.

Stačil půl rok od prvního nápadu a moštárna už je v provozu. „Ženám ze Sousedské se povedlo získat grant na vybavení a my jsme za obec pořídili kontejner na uskladnění, přivedli vodu do technického dvora a teď ještě řešíme definitivní přípojku elektriky,“ popisuje technický postup starosta Martin Suchý.
A jak vypadá denní provoz Sousedské moštárny? Letos docela poklidně. Po mnoha letech, kdy se Žďárští v jablcích doslova koupali, se letos urodilo málo. „Stromy musí být po těch velkých úrodách v posledních letech vysílené, tak si nejspíš dávají přestávku,“ myslí si Martin Suchý. „Nám to vlastně moc nevadí, postupný rozjezd dal prostor, abychom provoz vyladili.“

Moštárna funguje samoobslužně pomocí skupiny dobrovolníků. Ti fungují jako „klíčníci“. Zájemcům moštárnu otevřou a seznámí je s fungováním strojů. Pak už si každý nadrtí, namoštuje i napasteruje sám. Kdo má zájem, může si stočit zpasterovaný mošt do pětilitrových bag in boxů, které obec nakoupila.

„Ani mě nemrzí, že letos není tolik jablek. Nakonec nás místo nich zaměstnalo něco jiného a úplně skvělého: zdejší jabloň. Když jsem kvůli dosazování pátrala, které jablečné odrůdy jsou tu původní, zjistila jsem, že je jedna pojmenovaná přímo po naší obci: Žďárské červené přezdívané „červeňák“,“ vypráví nečekané vyústění Petra Tajovský Pospěchová. „Zároveň jsem objevila sadaře z Kunštátu, který je měl v nabídce.“

Příběh měl ještě neočekávanější pokračování. Žďárské červené do odrůdové knihy nechal zapsat sadař Dolejší z Veselého Žďáru a jeho, dnes devadesátiletý syn Josef, má mnohé sadařské aktivity svého táty zdokumentované. A sám ví o ovocných stromech opravdu hodně. „Na letošní Sousedské slavnosti pan Dolejší vyprávěl o jabloních i dalších ovocných stromech a k tomu jsme pili mošt namíchaný z různých místních sadů. Každý ze své malé úrody přinesl kýbl či dva a tak jsme měli dva demižony opravdu sousedského moštu,“ uzavírá Petra Tajovský Pospěchová.