Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Den s Veronikou v denním stacionáři Nesa

/
/
/
473 Zobrazení



Veronika je klientkou denního stacionáře Nesa ve Velkém Meziříčí, co všechno prožije během jednoho všedního dne ve společnosti pracovníků a ostatních klientů přinášíme v článku. 

7.15
Každé ráno v 7.15 vyhlíží Veronika s maminkou u svého domu červenou dodávku, která ji odveze do denního stacionáře Nesa. S maminčinou pomocí nastoupí do auta a odjíždí s ostatními uživateli do stacionáře. Během krátké cesty stihne Veronika všechny v autě pozdravit a prohodit pár slov s panem řidičem. Pracovník doprovodí Veroniku z auta až do šatny. Veronika přijíždí do stacionáře většinou dobře naladěna a těší se na své kamarády a činnosti, které zde vykonává.

7.25
Veronika si v šatně nejdříve vybalí z batohu svačinu a ostatní věci. Za asistence pracovníka se převlékne a přezuje. Během převlékání sdílí s pracovníkem své zážitky z předchozího odpoledne či víkendu.

7.35
Nastává čas cvičení. Pro udržení své fyzické kondice cvičí Veronika pravidelně 2x denně své horní i dolní končetiny na motomedu. Toto cvičení jí dle slov maminky velmi pomáhá. Veronika cvičí na motomedu moc ráda. Po cvičení následuje polohování na rehabilitačním lehátku pro uvolnění celého těla. Veronika se střídavě polohuje na břiše a zádech s využitím rehabilitačních pomůcek.

9.00
Je 9.00 a Veronika odchází do relaxační místnosti „snoezelen“, kam chodí velice ráda. Protože si pamatuje mnoho informací, zapojuje se tak hodně do společného povídání na dané téma. Dnes jsou tématem ptáci, brzy ho vystřídá téma léto a dovolená. Probírá se připravenými přírodninami a dalšími materiály, poslouchá čtení. Poté relaxuje při poslechu hudby na vodním lůžku, kde si manipuluje např. se světelnými vlákny. Veronika má ráda masáže, které si velmi užívá. Při odchodu ze snoezelenu si Veronika pochvaluje, jak tam bylo hezky.

Veronika ve stacionáři

10.00
V 10.00 odchází Veronika do šicí dílny. Zapojuje se zde do různých činností. Za asistence pracovníka šije na stroji, šlape na pedál a zároveň posunuje látku. Když se odvážila to poprvé vyzkoušet, měla velikou radost. Obkresluje šablony na látku s vedením ruky a lepí dekorace na věnečky. Její nejoblíbenější činností je trhání vatelínu a vycpávání „hadů“ na věnečky. Veronika je ráda, že tuto činnost může vykonávat samostatně a má z ní radost. Do šicí dílny se vždy těší.

11.30
Nastává čas oběda. Veronika si nosí z domu vlastní svačinu a jí společně s ostatními uživateli. Během jídla ostatním sdělí, co pro ni maminka doma vaří dobrého k obědu. Po obědě tráví Veronika čas společně s ostatními uživateli v jídelně, v létě často na terase. Společně hrají společenské hry, zpívají při kytaře, poslouchají hudbu nebo si jen tak přátelsky povídají a pijí kávu. Veronika sedí v křesle a pod chodidly má podložku nebo má obuté nechodící ortézy, které zajišťují správnou polohu chodidel. Tyto chvíle strávené s kamarády jsou pro Veroniku časem sdílení a radosti.

13.00
Blíží se čas odjezdu domů. Veronika se loučí s přítomnými uživateli i pracovníky. Pamatuje si, kdo kdy do stacionáře chodí, a neopomene každého oslovit jménem a říci, který den se ve stacionáři opět potkají. Poté odchází Veronika v doprovodu pracovníka do šatny, kde se převlékne a připraví na cestu domů. Koncem týdne se radostně loučí slovy „Ahoj a pěkný víkend“. Na dvoře stacionáře nastoupí společně s ostatními uživateli do červené dodávky a odjíždí směrem k domovu.

Text: Marie Chytková

  • Facebook
  • Twitter