Chotěboř hostí od středy nový vzdělávací projekt, začíná Podzimní škola Josefa Kalvody

První ročník Podzimní školy Josefa Kalvody, další vzdělávací projekt obecně prospěšné společnosti Centrum Vysočina, začíná ve středu 25. října v Chotěboři, nabídne pět dní s historií pro zájemce o minulost regionu i střední Evropy.

Škola je inspirovaná osobností Josefa Kalvody, historika a politologa a rodáka z Malče u Chotěboře, od jehož narození letos uplynulo sto let. „Při této příležitosti jsme uspořádali několik akcí, které Josefa Kalvodu připomněly. Současně jsme také prostřednictvím poslankyně Martiny Ochodnické (TOP 09) a senátora Jana Tecla (ODS) navrhli prezidentu republiky na státní vyznamenání, které, jak věříme, převezmou příbuzní Josefa Kalvody v sobotu 28. října,“ vysvětluje autor projektu podzimní školy Milan Pilař.

Pořadatelé připravili několik bloků pro účastníky v rámci uzavřené části akce. „V bloku orální historie se frekventanti seznámí s metodou teoreticky i prakticky. Dostanou tipy, jak vést rozhovory s narátory. Vysvětlíme jim úskalí a pod dohledem školitele si připraví interview s respondentem z regionu. Vznikne tak historický pramen, který může být v budoucnu využit dalšími badateli, což je hlavní výstup přihlášených studentů v tomto bloku,“ popisuje historik Jan Karel, jeden z členů týmu.
V dalším bloku budou účastníci poznávat proměny historické krajiny a zabývat se způsobem a vlivy na myšlení našich předků. „Páteční blok se zaměří na barokní kulturu a zbožnost, která byla významným a všudypřítomným prvkem v 17. a 18. století. Takovým místem, kde je toto vše všudypřítomné, je poutní areál Sopoty, ležící nedaleko od Chotěboře. Na příkladu Sopot si se studenty ukážeme projevy barokní kultury, zamyslíme se nad zbožností raně novověkého poutníka a pokusíme se soustředit na hlavní prvky, které poutník vnímal a byl jimi ovlivněn na své pouti při vstupu do areálu – rozložení a funkce budov, zázraky a milostný obraz, průběh akcí a samotných poutí atd. Cílem bloku bude zamyšlení nad vnímáním a mentalitou barokního věřícího, která byla odlišná od mentality současného člověka 21. století, a ukázat fungování stále existujících míst spjatých s barokním světem tak, jak fungovaly ve své době,“ dodává historik Martin Firon z Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod.
V sobotním bloku se formou diskuzí zamyslí účastníci nad tématem vzniku ČSR. „Následně pak zpracují předložené archivní prameny a sepíší z nich krátkou anotaci o obsahu. Donutí je to zamyslet se nad nimi, správně je interpretovat. Současně si budou zjišťovat spoustu dalších podkladů, než učiní závěr,“ doplňuje historik Michal Kamp, současný ředitel Městského muzea v Chotěboři.

Veřejnou součástí budou tři debaty v chotěbořském kině, které jsou zdarma přístupné pro zájemce. „V první z nich vystoupí ve čtvrtek 26. října Kateřina Daczická z Heslova, Václav Macháček-Rieger, potomek Františka Palackého a Františka Ladislava Riegera a majitel zámku v Malči, a historik Jan Luštinec, odborník na český šlechtický rod Harrachů, kteří se zamyslí na rolí šlechtice ve 21. století. Účast přislíbil i František Kinský, ale z pracovních důvodů ji zrušil.
Ve druhé debatě v pátek 27. října budou tři spisovatelky historické beletrie, Kateřina Tučková, Milena Štráfeldová a Alice Horáčková, vyprávět o tom, jakým způsobem pracují s historickými prameny.
Třetí debata nabídne v sobotu 28. října diskusi dvou novinářek, Petry Procházkové z Deníku N a Darji Stomatové z České televize, a ukrajinistky Lenky Víchové o historických kořenech války na Ukrajině,“ popisuje veřejnou část programu Milan Pilař.
Začátky debat jsou v chotěbořském kině vždy v 18.00.