Boží muka ve Velkém Meziříčí kulturní památkou – Vysočina-news.cz
Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
Podpořte nás prosím.

Please turnoff your ad blocking mode for viewing your site content

img

Boží muka ve Velkém Meziříčí kulturní památkou

/
/
/
261 Zobrazení



Svatovavřinecká kamenná sloupková boží muka ve Velkém Meziříčí se ve třetím čtvrtletí roku 2021 stala novou kulturní památkou Vysočiny. Zařadila se tak k téměř třem tisícům kulturních památek v regionu.

Raně barokní sloupková kamenná boží muka se nacházejí na východním okraji města v ulici Karlov a jsou umístěna na základně tvořené čtvercovou kamennou deskou s rytým letopočtem 1705 a iniciálami L. R. W. Boží muka vrcholí segmentově zaoblenou kaplicí se zaklenutými nikami, které jsou opatřeny barevnými obrázky znázorňujícími sv. Vavřince na severní straně a sv. Cyrila a Metoděje na jižní straně kaplice.

„Svatovavřinecká boží muka ve Velkém Meziříčí tvoří důležitý orientační bod a především působivý příklad drobné sakrální architektury s výraznou estetickou hodnotou a neopomenutelným duchovním rozměrem,“ konstatuje ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Pavel Macků.

Objekt představuje vysoce hodnotnou ukázku datované kamenosochařské práce a výrazně zušlechťuje okolní krajinný rámec. Dominantní, volutami zdobená hlavice je typologicky shodná s řadou dalších památkově chráněných kamenných božích muk v regionu (např. Velká Losenice, Hamry nad Sázavou, Nové Veselí, Cikháj, Žďár nad Sázavou atd.) a svědčí tak o určité širší oblibě a obecném rozšíření tohoto typu hlavice na přelomu 17. a 18. století.

Boží muka se nazývá drobná stavba nejčastěji ve tvaru sloupu nebo pilíře, někdy krytá stříškou. Mají symbolizovat sloup, u něhož byl bičován Kristus. Boží muka se nacházejí na návrších, rozcestích či křižovatkách a označují zajímavá místa (místa dalekého rozhledu, přírodní zajímavosti, významné bitvy nebo neštěstí), hranice pozemků nebo správních území obcí.
Přelom 17. a 18. století je obdobím, kdy ve městech probíhaly četné církevní slavnosti, které jako cíl procesí využívaly nejen hlavní sakrální stavby ale také drobné architektonické prvky umístěné v okolní krajině. K jednotlivým zadavatelům se vedle církve a vrchnosti stále častěji řadili i měšťané, kteří své bohatství a získané postavení demonstrovali právě objednávkou výstavby drobných sakrálních staveb. V Kraji Vysočina nalezneme cca 300 božích muk, která tvoří důležitou součást památkového fondu.

  • Facebook
  • Twitter