Zmizí staré skládky také z Havlíčkova Brodu?

Firma BIOANALYTIKA zanalyzovala v Havlíčkově Brodě staré ekologické zátěže. Zaměřili se na dvě oblasti: lokalita Cihlář, a to konkrétně pole poblíž stejnojmenného rybníka, a kalová pole v bývalém areálu státního podniku Zetor. Jsou tato místa pro život Havlíčkobrodských nebezpečná?

V lokalitě Cihlář šlo na ploše okolo 12 tisíc metrů čtverečních původně o zavážení děr po bombardování americkými vojsky. Od roku 1953 sem lidé sváželi jak komunální odpad, tak sudy s neznámým obsahem nebo válečnou těžkou techniku. Jako černá skládka místo přestalo fungovat v roce 1975. Problémem je, že tento odpad, skrytý pod nově vzniklým polem, déšť společně s půdou částečně splachuje do dvou nedalekých retenčních nádrží, které ústí do potoka Cihlář a ten se vlévá do řeky Sázavy. V blízkosti skládky se dokonce nachází i malý pramen. Analýza upřesnila plochu skládky a odhalila konkrétní kontaminanty, jimiž jsou chlorované uhlovodíky, velmi nebezpečné kovy, polycyklické aromatické uhlovodíky a další.

Kalová pole vznikala v 90. letech vývozem odpadních produktů z výroby součástek a náhradních dílů pro traktory státní značky Zetor, proto se nachází přibližně 150 metrů od výrobních hal podniku. Zároveň jsou ale blízko k obytné zástavbě a rekreačnímu areálu, tedy by mohla být rizikem nejen pro ekosystém, ale i pro obyvatelstvo. Na čtyřikrát menší ploše analýza potvrdila nadlimitní koncentrace uhlovodíků a zvýšené hodnoty kovů, jako je chrom nebo rtuť.

Ačkoliv jsou obě oblasti kontaminované, podle výzkumu nehrozí znečištění okolní půdy ani spodních nebo povrchových vod, zjištěná míra kontaminace by měla být bez rizika. Odstranění ani sanaci ministerstvo životního prostředí nenavrhlo. Proto se nedá v dohledné době očekávat, že přijdou nápravná opatření. Městský úřad v Havlíčkově Brodě se nemůže ve věci plně angažovat, jelikož oba pozemky patří soukromým vlastníkům. „Vzhledem k výsledkům analýzy předpokládáme, že jejich využití se nezmění, i nadále půjde o pole a část průmyslového areálu,“ konstatovala vedoucí odboru životního prostředí Marta Gerthnerová.
Obyvatelé města o těchto oblastech vesměs nevědí, pokud nebydlí poblíž a nesledují situaci vlastníma očima. „O kalových polích v Zetoru nevím, ale u Cihláře bydlím a zaznamenala jsem, že tam něco takového bylo. Ovšem netuším, jestli to bylo odstraněno nebo jaký je teď záměr. Určitě bych byla pro odstranění,“ uvedla zaměstnankyně havlíčkobrodské střední průmyslové školy. Lidem, kteří mají zájem o napravení znečištěných lokalit, může dodat naději fakt, že ministerstvo jedná aktivně alespoň v okolí jejich města.
Podobnou analýzou od jiné společnosti si před třemi lety prošel i areál automatáren firmy APS ve dvacet kilometrů vzdálené Světlé nad Sázavou. Výsledky odhalily přibližně stejné kontaminanty. V tomto případě ministerstvo sanaci odsouhlasilo, ovšem veřejná zakázka vyšla teprve před deseti dny.
S nesrovnatelně závažnější ekologickou zátěží se potýká skládka kalů v bývalém žulovém lomu u Proseče. Tam se od roku 1975 ukládaly kaly z neutralizační stanice odpadních vod Humpoleckých strojíren a možná i tekuté odpady z galvanovny, na niž navazuje skládka komunitního odpadu. Kontaminovaná plocha se za šestnáct let rozrostla na 970 metrů čtverečních. Výskyt olova nebo chromu překročil limit více než čtyřicetkrát, výskyt uhlovodíků dokonce pětsetkrát. Těžké kovy nacházející se pouhých 400 metrů za obydlenou obcí ohrožují pitnou vodu ve studnách i diverzitu ekosystému či život zvířat. Analýza z roku 2013, dala předpoklad k odsouhlasení sanace o pět let později. Na tento projekt Evropská unie udělila společnosti Čistá příroda Východních Čech dotaci 34 milionů korun a celá akce by měla začít za rok.

Jaký osud tedy čeká kontaminované lokality přímo v Havlíčkově Brodě? Na to si nejspíše musíme počkat. Veškeré procesy související s odstraňováním starých ekologických zátěží jsou zdlouhavé, navzdory tomu, jak důležitou roli hrají. Podstatným faktorem je také zájem veřejnosti, který zpravidla není velký. Lidé ale mají možnost tlačit na vlastníky pozemků, aby ti začali jednat.

Úvodní foto: Okolí rybníka Cihlář, nově vzniklé obhospodařované pole, 2017, foto: muhb.cz

Zdroje: sekm.cz, muhb.cz, portal.cenia.cz, havlickobrodsky.denik.cz, ekomonitor.cz, bystricenp.cz, verejna-soutez.cz, seznamzpravy.cz, odpady-online.cz, enviweb.cz, ekolist.cz

Autorka je absolventkou Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského 2020