Z CLT panelů ze Ždírce nad Doubravou by se daly stavět mrakodrapy

Výstavba nové linky na křížem lepené, takzvané CLT panely, probíhá v současné době v areálu pily společnosti Stora Enso Wood Products ve Ždírci nad Doubravou. Představuje investici ve výši dvou miliard korun a v rámci skupiny Stora Enso bude teprve čtvrtou takovou výrobní kapacitou na světě.

Spuštěna bude ještě letos, práci na ní najde více než stovka zaměstnanců z blízkého i širšího okolí města na Vysočině. Její produkce ale bude zatím určena především na export. „Zastaralá legislativa u nás bohužel zatím neumožňuje realizovat vyšší než dvoupodlažní dřevostavby,“ vysvětluje jednatel společnosti František Vícha.

Srdce ze dřeva
Co všechno se přitom dá z CLT panelů postavit ukazuje výstava A Heart of Wood, tedy srdce ze dřeva, kterou připravila pražská Galerie Jaroslava Fragnera. Představuje se na ní tvorba mezinárodně vysoce respektovaného švédského atelieru White Arkitekter. Výstava, která je první prezentací tohoto atelieru v ČR, potrvá od 14. ledna do 13. března. Stora Enso je jejím hlavním partnerem.
Ateliér se systematicky věnuje ekologicky a sociálně udržitelné architektuře s využitím dřeva jako významného obnovitelného materiálu.
„V roce 2016 ateliér vyhrál soutěž na kulturní centrum a postavil dvacetipatrovou budovu, novou dominantu pětatřicetitisícového města Skellefteå v severním Švédsku. Dostala jméno Sara Kulturhus, má dvacet podlaží a se svými 75 metry je jednou z nejvyšších dřevěných staveb na světě,“ přibližuje František Vícha.
Stavba dřevěného mrakodrapu Sara Kulturhus vznikla přímo ve středu města známého zejména těžbou zlata a spojuje v sobě řadu funkcí: divadlo, muzeum, uměleckou galerii, veřejnou knihovnu, konferenční centrum a hotel. Budova je postavena především ze dřeva z okolních lesů. Ty mají rozlohu 450 000 hektarů. K minimalizaci její uhlíkové stopy přispívají rovněž solární panely a další účinné energetické systémy.

Dřevo je lepší než ocel a beton
Kombinace dřevěné lepené konstrukce a CLT panelů má podle projektantů v porovnání s váhou materiálu vyšší únosnost než ocel a beton. Dřevostavba je navíc mnohem rychlejší, protože vzniká na místě z prefabrikovaných modulů. A architekti ujišťují, že je také bezpečná: lepené dřevo hoří velmi špatně, navíc je opatřeno ochrannou vrstvou, která v případě požáru dokáže oheň zadusit nebo zpomalit. Samozřejmostí je i propracovaná protipožární ochrana.
„Hlavním cílem architektů bylo poukázat na možnosti použití dřeva jako konstrukčního materiálu pro složité výškové budovy v rámci udržitelné výstavby. Umožnila to právě technologie CLT panelů, které v celosvětovém měřítku zažívají doslova boom,“ přibližuje František Vícha.
„Podobné projekty můžeme bohužel zatím obdivovat jen na výstavách, ne v našich městech,“ posteskl si Vícha a dodal: „Celý lesnicko-dřevařský sektor a odborná veřejnost by se měly pokusit změnit klima kolem výstavby vyšších moderních dřevostaveb tak, abychom mohli tyto stavby realizovat v podmínkách České republiky a dřevěné konstrukční materiály se dostaly na stejnou úroveň, jako jiné konstrukční materiály, tedy beton nebo cihla. Bude to ve prospěch stavebnictví, emisního zatížení, rychlosti výstavby, kvality a příjemného prostředí v takových stavbách.“

Škola i most
Ve městě Skellefteå na severu Švédska by se přitom čeští architekti mohli inspirovat hned v několika směrech. Ze dřeva tu totiž postavili nejen obytné budovy a školy, ale také most nebo parkovací dům.
Město se snaží co nejvíce omezit emise a snížit uhlíkovou stopu. Mimo jiné získává veškerou energii z obnovitelných zdrojů díky vodním a větrným elektrárnám a každý rok recykluje až 120 000 tun elektroodpadu. Na jeho předměstí vzniká největší evropská továrna na výrobu baterií do elektromobilů, které se zde budou také recyklovat.
Mohlo by se zdát, že dřevěný mrakodrap zůstane raritou, která v městě uprostřed lesů ukáže sílu místního dřevozpracujícího průmyslu, podle architektů z kanceláře White Arkitekter ale lze tento koncept uplatnit i jinde. A dokonce i tam, kde žádné lesy nejsou.
„Počítáme, jak daleko by se dala budova převézt, aniž bychom zničili přínos v podobě úspory emisí. A vychází nám, že bychom s ní mohli objet planetu dvakrát a stále být uhlíkově neutrální,“ říká Robert Schmitz, který se na projektu podílel.