Vzduchoplavci z Vysočiny II.
Dalším rodákem z Vysočiny a průkopníkem vzduchoplavby byl Antonín Fiala z Jersína na Jihlavsku, který je méně známý, přestože stavěl letadla Libella I i Libella II pro Jana Čermáka, a hlavně se podílel i na prvním vzletu letadla těžšího vzduchu ve Vídni 22. dubna 1909. Za Velké války byl také podílníkem v továrně na výrobu letadel Thöne & Fiala ve Vídni. Co si k prvnímu letu poznamenal?
Kola se utrhla a u vrtule se ulomila křídla
„Když přijel pilot Georges Théophile Leganeux létadlo smontovat, byli mu přiděleni od balonového oddílu dva vojenští zámečníci, mechanici, a já s nimi. Pilot byl velmi opatrný, vše stále důkladně prohlížel, až konečně uznal, že létadlo je schopno zkušebního letu. Pokusné lety se mohly uskutečnit jen brzy ráno při úplném bezvětří, stanoveno tedy na 5 hod., připraveno bylo vše tajně bez uveřejnění. Bylo bezvětří, létadlo se připravilo mimo stan, pilot nasedl, nařídil dobře vzadu létadlo držet, aby neujelo, jeden z vojínů natočil vrtuli, jak začala pracovat, uskočil dozadu a my jsem létadlo pustili, až nám pilot rukou dal znamení. Po krátké jízdě krásně se vznesl, udělal kruh ve výšce asi 100 metrů a připravil se k přistání. Přistál pěkně, ale na té louce byly velké jámy od rozvodněného Dunaje, které nebyly z výšky vidět, a do jedné kolami zapadl. Kola se utrhla, létadlo se značně poškodilo a u vrtule se ulomila křídla. Pilot vystoupil, trochu na nohách poraněn, ale ne mnoho. Toto byl prvý let v Rakousku, tak zvaný ´Jungfernflug´, panenský let.“
O Václavovi Hahnelovi a dalších průkopnících vzduchoplavby z Vysočiny se uskuteční přednáška na zámku v Malči v úterý 13. června 2023.
Úvodní foto: Thöne & Fiala
