Vysočina je čtvrtý nejhorší kraj v Česku, střet se zvěří hrozí co 3,2 kilometru
Po předchozích třinácti vydáních přichází SRNA index ve výrazně inovované podobě, a především s novými daty, která dokreslují situaci střetů vozidel se zvěří ve všech krajích České republiky. Vysočina je čtvrtým nejhorším regionem.
Základem analýzy zůstávají informace o počtu střetů se zvěří, které pocházejí z ověřených zdrojů – jak z nehodových statistik Policie ČR, tak také z tísňové linky 158. Jde o adaptaci na nový způsob oznamování těchto typů nehod od řidiček a řidičů. „V souhrnu jde o vůbec nejkomplexnější informace k této problematice. Velmi věrně zachycují situaci na českých silnicích, kde ročně dochází prokazatelně k více než 30 tisícům nehod se zvěří,“ vysvětluje Michal Bíl, odborník na střety se zvěří z Centra dopravního výzkumu.
Analýza, kterou SRNA index dvakrát ročně nabízí, nemá v Česku v tuto chvíli obdoby.
„SRNA index patří mezi klíčové dopravně-bezpečnostní projekty, které neodmyslitelně patří již řadu let k aktivitám naší pojišťovny. Ta aktuálně přitom pojišťuje přes dva miliony vozidel,“ upřesňuje Monika Majerčíková, CSR manažerka Generali České pojišťovny.
Stovky srážek za půl roku na Vysočině
„SRNA index eviduje sraženou zvěř systematicky od roku 2019, takto vysoké hodnoty však zaznamenáváme poprvé. Období od října do března vykázalo rekordní počty střetů, což je dáno především upravenou metodikou sběru a dostupností nového zdroje dat,“ upozorňuje Bíl. Nový přístup ke sběru dat za uplynulý půl rok přinesl proti dřívější praxi vysoké hodnoty srážek se zvěří v kraji – 1 607 případů, což z Kraje Vysočina dělá 4. nejhorší v republice co do počtu střetů se zvířaty na silnicích. Takto vysoký počet střetů se zvěří v kraji v přepočtu na délku silniční sítě znamená, že motoristé nahlásili srážku se zvěří každého 3,2 kilometru.
Nejhorším okresem v kraji je jednoznačně Třebíč, kde řidiči nahlásili 344 srážek se zvířaty.
V rámci kraje je v dlouhodobém pozorování nejnebezpečnějším úsekem pro střet se zvěří část silnice II/602 v katastru obce Kamenice. Na 146 metrů dlouhém úseku mezi Řehořovem a Měřínem došlo ve sledovaném období ke 4 střetům se zvěří.
Kritické páteční odpoledne na Vysočině
Nejhorším dnem za uplynulé půlroční sledování se v kraji stal 10. říjen, kdy bylo motoristy ohlášeno 24 střetů se zvěří.
Data dále ukazují, že kritickým obdobím pro srážky se zvěří jsou odpolední hodiny, a to v kombinaci s pátkem. Nejvíce případů střetů se zvěří v kraji se odehrálo právě poslední pracovní den v týdnu mezi 16.00 a 17.00.
Nové informace o střetech se zvěří
Záznamy z tísňové linky neobsahují informace o odhadované výši škody jak na majetku, tak na zdraví ze strany policie, SRNA index proto tuto veličinu zcela opouští.
Přichází však na úrovni celého Česka i jednotlivých krajů s informacemi novými. Patří mezi ně zejména ty, které se týkají časových údajů. SRNA index tak přináší výmluvná fakta o statisticky nejhorších dnech a také konkrétních časech pro srážku se zvěří. Ta zasazuje do regionálního kontextu.
Na základě toho si může motoristická veřejnost udělat ještě přesnější obrázek toho, co se děje na silnicích v místech, kde se se svými vozidly pohybuje.
Detailnější jsou i pohledy na sražená zvířata – v záznamech jich za uvedené pololetí bylo jmenovitě uvedeno 8405, což je 46 % ze všech nehod. Nejvíce z krajiny kvůli střetu s dopravními prostředky mizí srnčí zvěř (81,2 % případů), divoká prasata (9,4 %) a zajíci (4,3 %). Mezi záznamy se však objevují i zvířata jako káně, daněk nebo pes. V únoru byl na dálnici D11 sražen i vlk.
Fakta z pojišťovny
O tom, že srážky se zvěří jsou každodenní realitou, mluví také statistiky Generali České pojišťovny. Ta za uplynulé pololetí (říjen-březen) řešila s klientkami a klienty celkem 4528 pojistných událostí, za něž vyplatila 242 miliónů korun. „Meziročně jde o 20% nárůst v počtu případů, u vyplacené hodnoty za opravu poškozených vozidel jde o 38 %. Průměrná škoda přitom v čase postupně také roste a aktuálně přesahuje 53 tisíc korun,“ komentuje situaci Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel z Generali České pojišťovny.
Náklady na pojistné události, kde figuruje sražená zvěř, se přitom stále průběžně zvyšují. Do cenových kalkulací oprav vozidel se promítá nárůst ceny práce v autoservisech a spolu s ní také zvyšující se ceny materiálu a náhradních dílů. „Majitelky a majitelé vozidel přitom následky po srážce se zvěří řeší z 55 % z havarijního pojištění a ze 45 % z připojištění střetu se zvěří,“ poukazuje na praxi Patrik Nauš. Připojištění střetu se zvěří je přitom jedno z nejoblíbenějších připojištění vůbec s roční cenou 1100 Kč a pojistným krytím 100 000 Kč.
Preventivní projekt pachových ohradníků
Generali Česká pojišťovna aktuální SRNA index doplňuje o preventivní rozměr, kterým je instalace pachových ohradníků na 12 úsecích silnic v Česku. „Ve spolupráci s odborníky z CDV jsme vytipovali nejrizikovější úseky českých silnic a na dvanácti z nich po obou stranách přibližně kilometrové pasáže instalovali pachové ohradníky. Kromě záchrany desítek kusů zvěře a úspory stovek tisíc korun na škodách na vozidlech nám jde hlavně o to, abychom během následujícího roku změřili účinnost tohoto preventivního opatření proti kontrolní skupině. Zajímá nás, o kolik instalace redukuje počet střetů se zvěří a jaký tak bude její celospolečenský přínos. Cílem je ověřit ekonomiku a pilotní projekt přetavit v udržitelnou investici,“ říká Vít Hochmal, senior manažer cenování a analýz neživotního pojištění v Generali České pojišťovně. Pokud se záměr tohoto preventivního projektu potvrdí, pachové ohradníky zachrání tři stáda spárkaté zvěře a ušetří miliony korun na nápravě vzniklých nehod.
Úvodní ilustrační foto: archiv Vysočina-news.cz
