Bohoslužba smíření za historické i současné křivdy

V den 74. výročí popravy kněze Jana Buly ve středu 20. května se v kostele Povýšení sv. Kříže v Jihlavě uskuteční v rámci příprav na slavnost blahořečení Jana Buly a Václava Drboly ekumenická bohoslužba smíření za historické i současné křivdy.

Kněží Jan Bula a Václav Drbola byli v 50. letech minulého století nespravedlivě odsouzeni komunistickým režimem a popraveni na dvoře jihlavské věznice (dnes budova Vysoké školy polytechnické Jihlava) v souvislosti s tzv. babickými procesy. Loni na podzim se stali  prvními katolickou církví oficiálně uznanými mučedníky moderních českých dějin a v sobotu 6. června budou na brněnském výstavišti blahořečeni.

„Z dopisů, které psal Jan Bula z cely smrti svým blízkým, je patrné, že dokázal odpustit svým vrahům. To je důkazem obdivuhodné vnitřní síly a pokoje. Smíření ale není jen tématem minulosti. Chceme společně napříč křesťanskými společenstvími prosit za uzdravení vztahů, za odpuštění a za schopnost nenechat se rozdělovat nenávistí ani dnes,“ říká brněnský biskup Pavel Konzbul.

Bohoslužba, které se zúčastní zástupci osmi křesťanských církví působících na Jihlavsku, nabídne modlitby za jednotlivá témata spojená s historií i současností Jihlavy a okolního regionu. Součástí programu budou také vstupy chválové skupiny Nový Eden, která večer hudebně doprovodí. Organizátoři chtějí vytvořit prostor pro společnou modlitbu, ztišení a reflexi nad minulými i současnými společenskými ranami. 

„Jihlava je městem s bohatou, ale i bolestnou historií. Po staletí se tu potkávali lidé různých národů, vyznání i názorů a spolu s obdobími prosperity přišly i chvíle nespravedlnosti, násilí a rozdělení mezi lidmi. Mnohé křivdy minulosti jsou dodnes živé v paměti rodin i celého regionu. Právě proto je tak důležité hledat cesty ke smíření, porozumění a otevřenému rozhovoru. Jsem rád, že bohoslužba nechce jen připomínat těžké a tragické okamžiky našich dějin, ale také ukázat naději, kterou pro nás symbol blahoslavených představuje,“ říká náměstek primátora Jihlavy Petr Piáček.

Program večera začne už v 17.50 úvodními chválami. Po přivítání a uvedení do tématu budou následovat modlitby a hudební části zaměřené na odpuštění, uzdravení vztahů a připomínku obětí totalitních režimů. „Budeme rádi, když na bohoslužbu dorazí nejen věřící, ale i lidé, kteří běžně do kostela nechodí. Nejde o akci uzavřenou jen pro jednu skupinu lidí. Téma smíření, odpuštění nebo hledání pokoje v dnešní rozdělené společnosti se dotýká každého z nás bez ohledu na víru,“ dodává Pavel Konzbul.

Ekumenická bohoslužba je součástí širší série akcí pořádaných v Jihlavě u příležitosti blahořečení Jana Buly a Václava Drboly. Další informace o programu jsou dostupné na buladrbola.cz.

Jan Bula byl římskokatolický kněz původem z Lukova u Moravských Budějovic. Po absolvování gymnázia, kde mimo jiné projevoval své výtvarné nadání, začal studovat teologii. V roce 1945 byl v Brně vysvěcen na kněze a brzy poté nastoupil do farnosti v Rokytnici nad Rokytnou na Třebíčsku, kde si získal mimořádnou oblibu mezi lidmi – zejména mezi mládeží. Vedl společenství, maloval obrazy, opravoval kostel, mezi lidmi si vysloužil pověst otevřeného, charismatického a laskavého člověka.

Poklidný život ve farnosti dramaticky narušilo nastolení komunistického režimu. Počátkem roku 1951 Jana Bulu navštívil Ladislav Malý, jeho bývalý spolužák z gymnázia, který brzy poté začal podněcovat na Moravskobudějovicku ozbrojený odboj proti totalitnímu režimu. Tvrdil, že osvobodil z internace pražského arcibiskupa Josefa Berana a hledá pro něj spolehlivého zpovědníka. Přestože s ním Jan Bula po několika setkáních odmítl spolupracovat, byl na konci dubna 1951 zatčen a uvězněn. V atmosféře tvrdého pronásledování církve byl obviněn ze spolupráce s Ladislavem Malým, který stál za tzv. babickými vraždami z července 1951. Přestože neměl s těmito tragickými událostmi nic společného a v době útoku byl již třetí měsíc ve vyšetřovací vazbě, stal se jednou z hlavních tváří vykonstruovaného procesu. Po brutálních výsleších a zmanipulovaném soudním řízení byl v listopadu 1951 odsouzen k trestu smrti. Popraven byl 20. května 1952 v jihlavské věznici ve věku nedožitých 32 let.

Den před smrtí směl napsat dopisy na rozloučenou svým blízkým. Po pádu komunistického režimu byl v roce 1990 soudně rehabilitován a v roce 2004 bylo zahájeno jeho beatifikační řízení.

Václav Drbola se narodil ve Starovičkách u Hustopečí. Po absolvování gymnázia začal studovat teologii. Na kněze byl vysvěcen v Brně roku 1938 a následně působil ve Slavkově u Brna, v Čučicích, Bučovicích a od roku 1950 v Babicích. V Bučovicích se výrazně zapojil do veřejného dění v Orlu a Spolku katolických tovaryšů. V Babicích se staral o chod celé farnosti a začal s opravou varhan.

Také jeho kontaktoval Ladislav Malý, který tvrdil, že je zahraničním agentem, a žádal po něm, aby vyzpovídal arcibiskupa Josefa Berana. Byla to lež, s arcibiskupem se Václav Drbola nikdy nesetkal a v polovině června 1951 byl zatčen. Po vraždách v Babicích, ke kterým došlo dva týdny po jeho zatčení, byl Václav Drbola násilím nucen k doznání, že k nim Malého naváděl. Vykonstruovaný soudní proces se konal pouhých deset dní po vraždách. Václav Drbola byl odsouzen k trestu smrti a popraven 3. srpna 1951 v jihlavské věznici ve věku 38 let.

Soudně rehabilitován byl v letech 1990 až 1997. Jeho beatifikační proces byl v roce 2011 připojen k řízení Jana Buly.