Vedoucí Klubu v 9: Pro klienty je velmi důležité mít naději, že i s duševní nemocí se dá žít plnohodnotný život

Ivana Ptáčková pracuje v Klubu v 9 – centru služeb pro podporu duševního zdraví Oblastní charity ve Žďáře nad Sázavou na pozici sociální pracovnice už od roku 2003. O devět let později se stala vedoucí zařízení.

Ivano, jak už z celého názvu Klubu v 9 vašeho názvu vyplývá, pečujete o duševní zdraví. Kdo se na Vás může obrátit se žádostí o pomoc, tedy komu službu poskytujete?
Obrátit se na nás mohou lidé, kteří mají duševní onemocnění a zároveň potřebují podporu v nějaké oblasti života. Naše podpora je obecně směřovaná na oblast péče o sebe a svoje zdraví, vztahy, bydlení a práci. Klienti navštěvují ambulantní službu na našich třech pobočkách na Žďársku (Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou). Jezdíme za nimi i do domácností, a to v rámci celého Žďárska.

Vašimi klienty jsou často lidé potýkající se s různými změnami svých psychických stavů. Můžete nám zkusit popsat, co lidé s duševním onemocněním prožívají a s čím se musí v běžném životě vyrovnávat?
Lidé s duševním onemocněním řeší v životě stejné situace jako ti, kteří žádné onemocnění nemají. Hledají práci, bydlení, partnera, touží po normálních životních rolích a radostech. Duševní onemocnění jim ale fungování v běžných situacích více či méně ztěžuje. Nemoc má vliv na změny v myšlení, emocích nebo chování. To vše přináší nemocnému velký stres.

Co je pro vaše klienty v životě důležité?
Pro klienty je velmi důležité mít naději, že i s nemocí se dá žít plnohodnotný spokojený život. Celkově je pro ně důležitá stabilita v rodině a jeho přirozeném sociálním prostředí. Je ideální, pokud se i mimo naši službu, psychiatra nebo psychologa povede najít někdo konkrétní, kdo ho v tom úsilí podpoří.
Do Klubu v 9 přicházejí klienti s různými potřebami a každému z nich poskytujeme různou intenzitu podpory. V naší službě to bývá sociální pracovník, který mu pomůže rozklíčovat jeho aktuální potřeby a najít cesty, jak je zvládnout. Nově je v týmu Klubu v 9 i pracovnice s vlastní zkušeností s tímto druhem onemocnění. Jde o specifickou týmovou roli tzv. „peera“, který je pro klienty určitým povzbuzením, že i s psychickou nemocí se dá vše zvládnout.

Máme za sebou náročný rok, který ovlivnilo onemocnění Covid-19. Zkomplikovala se během epidemie péče o duševně nemocné?
Zkomplikovala se tak, jako se zkomplikovalo vše ve společnosti. Pokud budu mluvit za Klub v 9, tak jsme v průběhu celého covidového období službu poskytovali podle aktuálních opatření. Například byl omezen počet klientů při skupinových aktivitách. Některé skupinové aktivity jako trénink vaření neprobíhaly. Část klientů omezila z pochopitelných důvodů veškerý osobní kontakt, proto jsme naši podporu směřovali i do onlinového prostředí, nebo s klienty řešili různé situace hlavně telefonicky.

Kvůli různým opatřením a nařízením vlády došlo k uzavření společnosti, omezení mnoha aktivit apod. Dá se očekávat nárůst komplikací u klientů s duševním onemocněním?
Po určitém období útlumu zájmu o naši službu v počátku epidemie evidujeme od začátku roku 2021 naopak velký nárůst zájemců. V posledních měsících služba směřuje ve velké míře zejména do terénu, do domácností klientů. V terénu také probíhá větší množství doprovodů při vyřizování různých záležitostí. Zdá se, že naši klienti řeší komplikovanější životní situace. Intenzivně opět rozvíjíme i schůzky se zájemci v psychiatrických nemocnicích v Jihlavě a Havlíčkově Brodě.

Z nejrůznějších statistik vyplývá, že zhruba 85 procent lidí s duševním onemocněním vnímá různé předsudky ze stran veřejnosti vůči své nemoci. Předpokládám, že i vy s těmito stavy vašich klientů pracujete. Lze jim nějakým způsobem předcházet?
Ano, je tomu tak. Snažíme se o těchto tématech s klienty otevřeně hovořit a posilovat jejich povědomí o jejich právech. Směrem k veřejnosti je to za současné situace, kdy v posledním období nebyly pořádané žádné akce, obtížné. Myslím, že na postoji společnosti k lidem s duševním onemocněním je potřeba ještě hodně pracovat. Existuje ale hodně platforem, které s tématem destigmatizace duševních onemocnění intenzivně pracují. Za zmínku stojí například narovinu.cz, které otevřeně řeší témata stigmatizace a diskriminace osob s duševním onemocněním.