Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

V útulku u Mikeše mají stále co dělat, za roky působení jím prošly stovky tlapek

/
/
/
1281 Zobrazení



Kočičí útulek v Havlíčkově Brodě úspěšně pomáhá opuštěným a zraněným kočkám už několik let. Ne vždy je to ale úplně jednoduché, mnohdy čeká kočky složitá, dlouhá a v několika případech velmi bolestivá cesta k normálnímu životu. Do kočičího útulku se totiž dostávají koťátka, která jsou často zanedbaná, nemocná nebo i zraněná.

„Lidská hloupost nezná mezí, a tak nás nezodpovědní lidé zásobují nechtěnými koťátky. Denně se řeší příjmy bezprizorních koček a koťat. Většinou se jedná o nalezence vyhozené v popelnicích, ponechaných u cesty pomalu umírajících,“ popisuje stav, v jakém jsou kočky do útulku přijímány jedna z pracovnic Lucie Košmiderová. „Žádné není zdravé, řešíme rýmy, podchlazení, herpesvirové infekce, které způsobují záněty očí. Mnohdy tak rozsáhlé, že se zrak nedaří zachránit. A když už mrňousky vypipláme, bojíme se dalších kočičích nemocí jako třeba panleukopenie (kočičí mor),“ pokračuje ve výčtu Lucka Košmiderová, která je tu vlastně takovou kočičí mámou. Každá pomoc je v tomto případě velmi vítána. Nejvíc ale pomohou lidé ještě předtím, než se tohle všechno stane. „Prosíme, kastrujte kočky a kocoury, zachráníte tím mnoho životů,“ shodují se všechny pracovnice útulku.

A jaký je vlastně příběh havlíčkobrodského útulku a jak můžeme dále pomáhat?

Kočičí útulek Mikeš je už na Vysočině hodně známý, ale jak vlastně celý projekt vznikl a jak dlouho funguje?
Mikeš HB je spolek, který byl založen v 15. ledna 2015. Jednalo se v zásadě o reakci několika málo lidí, kteří byli silně nespokojeni se situací bezprizorních koček na Vysočině. V tu dobu fungoval pouze dnes už zaniklý kočičí útulek ve Skrýšově u Polné. Města na Vysočině v zásadě problematiku toulavých, odložených nebo týraných koček neřešily. Kamenný útulek jako takový nejprve sídlil v Břevnici, následně v areálu bývalého Plastimatu v Havlíčkově Brodě a zhruba poslední tři roky máme své zázemí v Ledečské ulici. Dá se říct, že celý projekt oživl z lásky ke zvířatům a neutěšenosti tehdejší situace.

Kolik kočičích obyvatel má v současné době?
Číslo není možné definovat. Počty se den ode dne odlišují, protože jen za posledních pár dní jsme přijali dvacet zvířat – dospělé kočky i koťata. Takže v tuto chvíli se jedná asi o sto zvířat.

Jak náročné je provozovat kočičí útulek a jak mohou lidé pomoci?
Myslím, že si to málokdo dokáže představit. Nedostáváme žádné státní dotace, jak si často lidé myslí.  Pomáhat můžeme jenom díky darům našich příznivců. Snažíme se jenom nečekat s nataženou rukou, a tak vydáváme vlastní kalendáře, pořádáme koncerty, blešáky, účastníme se trhů řemesel, pořádáme internetové aukce. V útulku není stálá služba, máme jednoho zaměstnance, který vykrývá dopolední služby v běžném týdnu. Odpolední a víkendové služby zajišťuje řada dobrovolníků. Nejde jenom o krmení kočiček, je třeba absolvovat veterinární prohlídky, úklidy, zajišťujeme kastrační program, aktivně vyhledáváme lokality, kde se nachází bezprizorní zvířata. Do toho kolotoče neustále zvoní telefony. Veskrze se jedná o žádosti o přijetí zvířete do naší péče. Do naší péče prakticky nikdy nepřichází zdravé zvíře, kolem každého příjmu je vždycky plno práce a administrativy. A to vše se děje v našem volném času na úkor našich rodin, přátel a koníčků. Stále apelujeme na všechny, aby kastrovali své kočky i kocoury, případně upozorňovali na místa, kde se kočky nekontrolovatelně množí. To je pro nás největší pomoc. Je třeba zajistit regulaci kočičí populace. Pokud se budou neustále rodit nechtěná koťata, nedostaneme se ze začarovaného kruhu. Obrovská pomoc je pro nás ta finanční – bez peněz to prostě nejde. Pro tyto účely máme zřízený transparentní účet, kam mohou lidé přispívat a samozřejmě zde i vidí, co se s jejich penězi děje. Jen tak namátkou mohu říct, že za měsíc květen odešlo z našeho účtu téměř 150 000 Kč. Pokud by nám někdo chtěl pomoci, číslo účtu je pod textem. Další veliká pomoc je materiální, máme obrovskou spotřebu drogistických a hygienických potřeb, jednorázových utěrek, desinfekcí, pracích gelů, sáčků do košů. Samozřejmě jsme vděčni i za krmivo, v tomto případě je však lepší volit kvalitu nad kvantitou.

Kolik lidí se podílí na provozu a pomoci a jak se z vás stala ona kočičí máma?
Lidí, kteří se víceméně podílí na chodu útulku, je hodně. Musíte si uvědomit, že nefunguje pouze kamenný útulek, ale také několik depozit a dočasek. Jedná se v zásadě o soukromé domy a byty našich dobrovolníků, kde se starají o Mikešovi svěřence. Já funguji právě jako dočaskářka čtvrtým rokem. V tu dobu jsem měla sama jednu kočičku, a když jsem zjistila, že v Havlíčkově Brodě je kočičí útulek, chtěla jsem se zapojit. Začala jsem si všímat míst v Havlíčkově Brodě, kde se nacházely bezprizorní kočky a už se nedokázala dívat na to, jak je to všem jedno. Ten krok od sezení doma s rukama v klíně k samotné akci byl celkem rychlý. Měla jsem tenkrát jenom převézt koťata z Jihlavy do Brodu na veterinu. Jenže vzhledem k jejich stavu nebylo možné je umístit do domluvené dočasky a tak u mě skončil první kocourek. Začala jsem v celé té činnosti nacházet obrovské uspokojení, viděla a stále vidím v celé té práci smysl. A že to je občas neskutečná dřina. Mám možnost pomáhat a prostě to dělám. Oni se totiž zázraky bohužel nedějí a žádná pomoc shůry nikdy nepřijde.

Kde jinde vás mohou zájemci potkat s vaším kočičím stánkem?
Zatím bohužel nikde jinde než dvakrát ročně na trzích řemesel na havlíčkobrodském náměstí. Příprava na takové trhy je pro nás velice náročná, hlavně časově. Veškeré věci k prodeji si sami vyrábíme a to je zdlouhavé. Ráda přijmu pomoc od lidí, kteří něco umějí a chtěli by nám pomoci s přípravou. V loňském roce jsme se zúčastnili i předvánočních trhů v Okrouhlici.

Pokud by si chtěl někdo u vás vybrat nového člena své domácnosti, jak to probíhá a co je nutné splnit?
Veškeré adopční podmínky jsou k nalezení na našich webových stránkách. V kostce je to tak, že pokud má někdo o naše svěřence zájem, musí splňovat určité podmínky. První rozhovor o možné adopci probíhá nejčastěji telefonicky. Chceme znát podmínky chovu, jaké žadatel nabízí, poznat jeho povahu, znát případné zkušenosti. Velmi důležité je pro nás zabezpečení domácnosti proti případné ztrátě či zranění zvířete. Z tohoto rozhovoru se v zásadě rekrutují „vážní zájemci“. S každým zájemcem je sepsána adopční smlouva, ve které jsou definovány přesné podmínky chovu. I po odchodu zvířete chceme dostávat informace, jak se kočičce daří, jak zvládla aklimatizaci. Odchodem pro nás péče nekončí. Každý, kdo si od nás kočičku odnese, hradí také adopční poplatek, který se pohybuje od 400 do 1000 Kč. Zvíře od nás je natestované na kočičí nemoci, odčervené, očkované a také kastrované (záleží na věku). Někomu se zdá poplatek nesmyslný, ale pokud jste zodpovědný chovatel, budete Vašemu zvířeti chtít toto všechno zajistit. A věřte, že zaplatíte částku mnohonásobně převyšující tyto poplatky.

Mohou k vám lidé naopak i kočku donést pokud jí najdou například zraněnou?
Příjmy je nutno řešit nejprve telefonicky. Je vše potřeba probrat, nálezce případně ihned směřujeme k veterináři. Každé nově příchozí zvíře prakticky ihned absolvuje veterinární prohlídku a je třeba zajistit předepsanou dobu karantény. Není možné nám před dveře odkládat přepravky a krabice s nalezenci. Do útulku může mezi ostatní obyvatele přijít až kočička, která je zcela zdravá, naočkovaná a nemůže tak ohrozit stávající osazenstvo.

Co je teď u Mikeše pro vás nejnáročnější?
Příjmy. Ze všech stran se na nás valí žádosti o přijetí koťat. Lidé nechtějí nejčastěji ze sobeckých důvodů kastrovat, ale zároveň se nechtějí o koťata postarat. Takže je pohazují do popelnic, škarp, vymýšlejí historky, kterak je našli opuštěné a nemohou se postarat. My ale nemáme nekonečné kapacity, jak jsem říkala výše, každé zvíře musí projít karanténou – to znamená být zcela separováno od ostatních. Obrovsky nám pomůže, když se nálezce chce sám postarat – případně i s nějakou naší podporou. Protože postarat se může každý, když chce. Já mám v tuto chvíli doma 16 koček a koťat různého věku. Situace je tak zoufalá, že si všichni ubíráme z vlastního pohodlí a životních zvyklostí jenom abychom pomohli. Bohužel lidé na nás stále přehazují svojí vlastní zodpovědnost.
Další věcí jsou finance, těch se nyní opravdu nedostává. Kdo by nám rád pomohl, může nám přispět na účet číslo 230735542/2010. Jedná se o sbírkový účet, který podléhá kontrole Krajského úřadu a tak se nikdo nemusí bát, že by jeho peníze kočičky nedostaly.

Chtěla byste vzkázat, nebo poradit něco lidem, kteří uvažují nad pořízením kočky, nebo už nějakou doma mají?
„Kluci a děvčata chovejte koťata.“ Život s kočkou je vždycky o chlup lepší, je to samozřejmě plno práce a starostí, ale na to si ani nevzpomenete, když se Vám chlupatá společnice usadí na klíně a začne příst. Při výběru kočičky prosím nepodporujte nekalé praktiky a domácí množírny. Nepodporujte prosím ani souseda, který má dvacet koťat do roka a odmítá kastrovat. Pokud je všechny rozdá, určitě si pořídí další – to je bohužel také množení a značně stěžuje práci nám v útulku. Nevěřte, že kočka musí mít alespoň jednou koťata – vážně nemusí. Každá březost je pro ni obrovská zátěž. Kastrace je záležitost cca jedné hodiny, zotavení prakticky do druhého dne. Kastrujte i kocourky – Vám sice domů koťata nepřinesou, ale u sousedů je můžou vesele dělat. Uvědomte si, že kočka je závazek na dalších třeba i patnáct, dvacet let. A koťátka vyrostou. Nebudou na věky malá, plyšová a hravá. Nejsou to hračky, které můžete odložit, když Vás přestanou bavit. A taky počítejte s tím, že občas něco zničí – samozřejmě nechtíc. 😉
A když už uvažujete o kočičce, pořiďte si rovnou dvě, vyhrají si, budou mít vždycky někoho k sobě, když odjedete na dovolenou a Vy budete mít dvakrát tolik lásky nazpět. A když tohle všechno vážně chcete, zavolejte nám do útulku a zachraňte život, stojí to za to. 😉

  • Facebook
  • Twitter