SRNA index: Srážek se zvěří na Vysočině meziročně přibylo, škody za půl roku přes 46 milionů korun
Generali Česká pojišťovna spolu s Centrem dopravního výzkumu (CDV) vydaly pátý ročník SRNA indexu, který vždy na jaře a na podzim přináší aktuální informace o výši škod i přehled rizikových míst ve vztahu ke střetům vozidel se zvěří v českých a moravských regionech. Na Vysočině došlo v období mezi dubnem a zářím letošního roku k 1029 střetům vozidel se zvěří. V meziročním srovnání se v kraji četnost srážek se zvěří zvýšila.
SRNA index pracuje s počtem nehod zanesených v policejních statistikách, výší škod na majetku, zdraví i životech. Dává je do souvislosti s rozsahem silniční sítě v krajích a okresech. Data tak lze mezi sebou porovnat.
Společně s tím, jak se covidová pandemie letos v Česku stabilizovala, se vrátila auta na české silnice. Pomalu ale jistě tak začínají růst i počty srážek se zvěří. Jasná data o tomto vývoji přináší aktuální SRNA index, který pracuje s policejními statistikami střetů se zvěří za období od dubna do září letošního roku.
Zatímco v uvedené době evidovala Policie ČR 7 329 srážek se zvěří, v roce 2020 to ve stejném období bylo
7 238, v roce 2019 – tedy před covidovým obdobím – pak 7 872 případů.
Vysočina se letos zařadila mezi kraje, ve kterých došlo k nejvíce střetům vozidel se zvěří. S celkem 1029 srážkami v období mezi dubnem a zářím letošního roku obsadila druhé místo za Středočeským krajem. V porovnání s ostatními kraji je na Vysočině nadprůměrná i četnost srážek se zvěří – tedy že s ohledem na délku silniční sítě v kraji došlo k většímu počtu srážek se zvěří než ve zbytku republiky. V kraji došlo průměrně k jedné srážce se zvěří každých 4,9 kilometrů, zatímco průměr Česka (bez údajů z Jihočeského a Plzeňského kraje, které srážky se zvěří neevidují standardizovaným způsobem) je jedna srážka každých 6 kilometrů.
Cena za střety se zvěří v kraji? Jedna nejvyšší v Česku
Policejní statistiky na Vysočině evidují za sledované období významně více srážek se zvěří než na jižní Moravě (133). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří je podle SRNA indexu v kraji Vysočina ve srovnání se zbytkem republiky také nadprůměrná – v přepočtu činí 9 085 korun na kilometr, což je čtvrtá nejvyšší hodnota v Česku. Škody ze střetů se zvěří za celý kraj pak činí přes 46 milionů korun.
Jednoznačně nejrizikovějším úsekem v kraji je silnice II/112 mezi Pelhřimovem Červenou Řečicí. Na zalesněném úseku silnice dlouhém 193 metrů ve sledovaném období došlo k 8 srážkám vozidel se zvěří o celkové škodě 699 800 korun. Střed úseku naleznete na mapce zde.
Milionové škody ve všech krajích
V krajích napříč Českou republikou střety se zvěří způsobují škody za stovky milionů korun. Nejvyšší újmy – konkrétně za 61,8 milionu korun zůstávají po sražené zvěři ve středních Čechách. Je to dáno tím, že kraj má současně nejvyšší délku silniční sítě (9 638 km). Následují ho Vysočina se škodami 46 milionů korun (na 5 074 km silnic) a Ústecký kraj se škodami za 29 milionů korun (na 4 216 km silnic).
„Nejvyšší škody jsou zaznamenány tehdy, pokud následkem střetu někdo z posádky zemře nebo se těžce zraní. Takový případ policie evidovala za uplynulý půlrok ve východních Čechách. Srážku motorkáře se srnou po následném pádu nepřežila jeho spolujezdkyně. Účet za tuto nehodu se blížil 25 milionům korun,“ upozorňuje Michal Bíl.
„Počet nahlášených škod sice proti předcovidovému období mírně poklesl, ale nepřestává růst průměrná škoda, kterou s klienty řešíme,“ doplňuje Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel v Generali České pojišťovně. Podle jeho slov se průměrná škoda blíží hranici 45 000 Kč a je přímo spojena s novými technologiemi, kterými jsou vozidla vybavena. „Jsou to citlivé senzory, ale také sofistikované světelné technologie, které mají vozidla umístěny právě v čelních partiích. Při střetu mnohdy navíc dochází k aktivaci airbagů a je nutná výměna přístrojové desky či sedadel,“ doplňuje Patrik Nauš. Rostoucí cena materiálu, lakýrnických a dalších prací bude situaci dále zhoršovat.
