Šlapanovský kostel se opravuje
Dominantou Šlapanova, viditelnou dobře z vlaku, je kostel sv. Petra a Pavla. Kostel byl původně postaven v gotickém stylu v době vzniku obce roku 1258. Původní stavbu z 13. století v roce 1733 nahradila barokní novostavba, z tohoto roku je datován současný vzhled kostela, podobný chrámu svatého Petra a Pavla v Římě. Silná vichřice v roce 1801 poškodila věž. Novou, zvýšenou o 26 metrů postavili až v roce 1899, dostala nynější podobu.
Na jejím vrcholu byla instalována zvonkohra, která každou hodinu hraje melodii lidové hudby.
Uvnitř kostela je rozmístěno několik obrazů z poloviny 18. století. Nejzajímavějším z nich je oltářní obraz, na němž je vyobrazena scéna uzdravení chromého svatým apoštolem Petrem. Další zajímavostí je například osmiboká kamenná křtitelnice pocházející z 15. století.
Zdejší kostel na příkrém svahu nad korytem řeky Šlapanky pravděpodobně postavili horníci. Nejstarší písemná zpráva o svatostánku je z 25. října 1258, kde se uvádí, že kaplan Jindřich byl svědkem při převodu důlních štol do dědičného vlastnictví Dietrichovi Freibergerovi z Brodu. Před bitvou na Bílé hoře kostel sloužil evangelíkům, později se v něm znovu konaly katolické bohoslužby.
Od roku 1962 dosavadní šindele nahradil plech natřený červenou barvou. A v loňském roce bylo zjištěno, že převážná část krovu je v havarijním stavu. Některé trámy jsou uhnilé, jiné napadané dřevomorkou a celkový stav střechy si neodkladně vyžaduje péči.
Této výzvy se chopili jak farníci, tak také mnozí lidé dobré vůle, kteří stojí o to, aby kostel ve Šlapanově stál. Od podzimu roku 2017 proběhlo několik brigád, kdy se scházejí věřící i ostatní lidé z obce i z okolí, a společně pracují a připravují půdy pro velké opravy. A tak se záhy začal kostel i jeho okolí proměňovat. Zmizely túje, které svíraly kostel ze všech stran, spáry ve vstupním schodišti, džungle, která pohltila ohradní hřbitovní zeď, a výpověď z věže šlapanovského kostela dostaly taktéž holubince. Významnou podporu záchraně kostela poskytla také obec Šlapanov.
„A že společná práce sbližuje, může zakusit každý, kdo se nachomýtne v okolí kostela při brigádě. A kdo nevěří, ať tam běží! Budete zajisté vítáni, jen si, prosím pěkně, nezapomeňte pracovní obuv a zednickou lžíci…“, říká P. Petr Soukal, duchovní správce objektu.
