Rodák z Jihlavy poradcem císaře Františka Josefa I. a arcivévodkyně Žofie

V domě Auf dem Platze 57 (Masarykovo náměstí 8, dnes U Mincovny 2) v Jihlavě se narodil 28. října roku 1780 Karl Friedrich Kübeck, později získal titul von Kübau, svobodný pán. Letos si připomínáme dvě stě padesát let od jeho narození.

Kübeckové přišli do Jihlavy v polovině sedmnáctého století, kdy se tu usadil Heinrich Kübeck mladší, syn Heinricha Kübecka staršího, který měl v době třicetileté války dosáhnout generálské hodnosti a byl prý povýšen do šlechtického stavu. V jeho znaku měl být stříbrný jeřáb v modrém poli – symbol bdělosti.
Podle rodinné tradice pocházeli Kübeckové z vestfálského města Soest u Mindenu. Na Vysočině pracovali většinou ve správě jihlavských dolů, ale po úpadku stříbrných dolů se začali věnovat řemeslu.

Jihlava dala říši ambiciózního úředníka a politika
Jeden z potomků, Petr Pavel, otec pozdějšího barona Karla Friedricha, který se narodil v Jihlavě roku 1750, stal se krejčím. Oženil se s Klarou Langgoffovou a 28. října 1780 se jim narodil syn Karl Friedrich, po něm následovala Elisabeta s Aloisem.
„Při epidemii neštovic malá Elis zemřela. Ztráta dcerušky byla pro rodinu tak bolestná, že se otec rozhodl přestěhovat. Volba padla na Znojmo, kde zakoupil roku 1787 dům v Napajedelské ulici. Malý Karel se s Jihlavou loučil nerad, měl zde kamarády, a navíc se musel rozloučit se svým oblíbeným učitelem Langem, který mu vštípil základy vzdělání a získal si jeho srdce neobyčejnou laskavostí. Brzy si však v novém domově zvykl. Okouzlila ho krásná zahrada přiléhající k domu i romantické údolí Dyje,“ popisuje Michaela Vrábelová ze znojemské knihovny.

V roce 1805 začal mladý Karl Friedrich pracovat jako koncipista dvorního komisaře Rudolfa Vrbny a o tři roky později se oženil s Fanny Bagerovou. „Vzdělaný, obratný a zřejmě i patřičně ctižádostivý Kübeck začal závratnou kariéru. Stal se významným úředníkem, dobrým politikem a zdatným národohospodářem s mimořádnými zásluhami o rozvoj železnice a telegrafu v rakouské monarchii,“ dodává Michaela Vrábelová. Její tvrzení dokládá také řada ocenění, mimo jiné získává v roce 1816 titul rytíř a po devíti letech svobodný pán. A přicházejí další a další ocenění.

Osobní život Karla Friedricha nebyl příliš šťastný
V roce 1825 zemřela jeho první žena Fanny, po dvou letech se žení podruhé s Julií Langovou, s níž vyženil lechovický zámek, ten se mu stal dalším domovem, trávil tu hodně času a našel tu i místo posledního odpočinku. Zámek navštívil v říjnu 1833 císař František s manželkou Karolinou a císař Ferdinand I. s průvodem při své cestě do Olomouce 12. října 1848. Od roku 1827 do roku 1945 byl zámek v majetku barona von Kubeck z Vídně.
Na nedalekém návrší nechal Karl Friedrich postavit rodinnou hrobku, v níž byl pochován, která ale byla po druhé světové válce znesvěcena a zdevastována a restaurována až po roce 1989.

Podle historiků nebyl jeho osobní život příliš šťastný, dvě manželství mu dala osm dětí, z pěti synů přežil otce jen nejmladší Max Kübeck. Ten dlouhodobě působil jako poslanec Moravského zemského sněmu i Říšské rady. Jeho synovec Guido Kübeck von Kübau působil jako rakouský státní úředník a místodržící. Vnučka Blanche Kübeck von Kübau se stala spisovatelkou.

Strmá kariéra říšského úředníka
Na začátku 40. let devatenáctého století se Karl Friedrich stává prezidentem dvorské komory a roku 1841 vydává pověření na zřízení železniční tratě do Triestu a o pět let později předkládá projekt budování státní telegrafické sítě, která modernizovala spojení v celé říši. V roce 1847 stál u zrodu rakouské Akademie věd.

Po nástupu Františka Josefa I. je spolu s hrabětem Stadionem architektem habsburského neoabsolutismu. Podílí se mimo jiné poměrně významně jako jeden z nejdůležitějších poradců císařské rodiny, především arcivévodkyně Žofie, už na odchodu císaře Ferdinanda I.
V té době už definitivně opustil své původně poměrně liberální názory ovlivněné mimo jiné Immanuelem Kantem. Plánoval podle rakouských historiků manželů Vocelkových odstranění zbytků ústavy a znovuzavedení absolutismu. Na konci 40. let se stal ministrem financí a v letech 1851-55 ho císař František Josef I. dosadil prezidentem říšské rady.
V náčrtku ke svému projevu u císaře 5. června 1851 napsal: „Po prvním vítězství nad revolucí a po změně na trůnu… (je) nejbližším a nejdůležitějším úkolem obnovit sílu a důraz monarchy a učinit je zjevnými.“

Karl Friedrich Kübeck nebyl jen zcela loajálním úředník císaře, ale dokázal ho i kritizovat. „Všiml si jeho kolísavého chování, častých chyb a neklidu, jež ho charakterizovaly, stejně jako náladovosti, díky níž mladý císař působil jednou velice přátelsky, jindy naopak odmítavě, podle toho, jaké politické problémy ho momentálně trápily,“ uvádějí Michaela a Karl Vocelkovi ve své monografii František Josef I., císař rakouský a král uherský.
Karl Friedrich Kübeck zemřel na choleru 11. září 1855 na své zemědělské usedlosti v Habersdorfu u Vídně, pochován je pak v rodinné hrobce v Lechovicích nedaleko Znojma.

Památka Karla Friedricha Kübecka
Na rodném domě v Jihlavě byla 29. ledna 1909 odhalena pamětní deska, která ale byla po vzniku Československa odstraněna.

Do dnešní doby připomíná Karla Friedricha Kübecka bývalý kamenouhelný důl Kübeck na Kladně, založený v jeho době státní kutební komisí. Důl byl v provozu v letech 1842 až 1997. Také nedaleká zastávka MHD nese od roku 2004 jméno Kübeck.

Úvodní foto: Karl Friedrich Kübeck, zdroj: europeana.eu