Podíl nehod způsobených střety se zvěří je na Vysočině nejvyšší v rámci celé České republiky

Celých 29 % všech dopravních nehod (1 149 nehod ročně) na Vysočině nezaviní řidiči. V naprosté většině případů stojí za nehodami zvěř, pro kterou je krajina lesů, polí a luk ideálním domáckým prostředím. Podíl zvěře na nehodovosti na Vysočině činí 27,6 % (jde o 1 093 nehod ročně) a v rámci České republiky jde o nejvyšší číslo ve vztahu k celkovému počtu všech dopravních nehod. Těch se v Kraji Vysočina za rok stane přibližně 3 960.

Na Vysočině 41,42 % nehod sice zaviní řidiči špatným způsobem jízdy, přesto ale v celorepublikovém srovnání jde zdaleka o nejlepší výsledek a například ve srovnání s hlavním městem Prahou je podíl špatně řídících řidičů na vzniku nehod nižší o téměř 30 procentních bodů (u Prahy tento ukazatel činí 69,77 %). Nejnižší podíl na vzniku nehod na Vysočině má také v rámci ČR nedání přednosti v jízdě. Z tohoto důvodu vznikne na Vysočině pouhých 7,42 % nehod, zatímco u nejhorší Prahy je to více než 20 %.

Zajímavostí je také to, že střety se zvěří jako příčina dopravních nehod nejsou doménou pouze vedlejších silnic. Naopak 52 nehod se zvěří se ročně stane na 93 kilometrech dálnice D1, která Vysočinu mezi Velkým Meziříčím a Humpolcem protíná.

Vyplývá to z údajů Portálu nehod, který více než dva roky výrazně napomáhá v bezpečnosti silničního provozu, pravidelně hodnotí rizikovost jednotlivých lokalit častých dopravních nehod v České republice.

Počet nehod není největší je na Žďársku
Další odlišností od ostatních krajů je v rámci nehodových statistik to, že největší celkový počet nehod se stane mimo okres obepínající krajské město na Žďársku. Tam se ročně stane průměrně 923 nehod. Jihlavsko je druhé s 892 nehodami ročně. U obou těchto regionů jsou ale v rámci kraje na vině vzniku nehod více řidiči než zvěř. Žďársko a Jihlavsko mají podíl nehod způsobených zvěří v rámci kraje nejnižší – a to ve výši 23,02 %, respektive 23,5 %.
Z hlediska celkového počtu nehod jsou pak na dalších příčkách Havlíčkobrodsku s průměrně 760 nehodami ročně, Pelhřimovsko s 709 nehodami ročně a Třebíčsko s průměrně 674 nehodami ročně. Právě Třebíčsko a Pelhřimovsko jsou naopak na špici podílu nehod způsobených střety se zvěří – když na jejich komunikacích jsou příčinou téměř jedné třetiny všech dopravních nehod.
„Kraj Vysočina patří z hlediska počtu nehod mezi ty lepší kraje v rámci České republiky. Například při přepočtu na délku silniční sítě je za poslední dva roky z hlediska počtu nehod třetí nejlepší za Jihočeským a Plzeňským krajem. Na sto kilometrů silniční sítě tady připadá 91 nehod ročně. To je v porovnání s nejhorším z krajů (mimo hlavní město Prahu), krajem Moravskoslezským, méně než třetina. Podobně je to při přepočtu na rozlohu kraje,“ doplňuje Jan Chalas, datový analytik ze společnosti DataFriends, která je provozovatelem Portálu nehod.

Opatrnost je namístě. Na řidiče v Kraji Vysočina číhá zvěř, víme, která místa jsou nejrizikovější
Podíl zvěře na nehodách se promítl i do deseti míst v Kraji Vysočina s nejvyšším rizikem dopravních nehod v kraji sledovaných v pětiletém období:
Na Pelhřimovsku, konkrétně na dálnici D1 a sjezdu na Humpolec, bylo zaznamenáno celkem 47 nehod a čtyři zranění. Nejčastější příčinou těchto nehod bylo nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, což způsobilo škody ve výši téměř 15 milionů Kč.
Na Jihlavsku: Silnice II/405, která prochází lesy u Puklic, byla místem 27 nehod a tři zranění. Nejčastější příčinou těchto nehod byly srážky se zvěří a pojišťovny vykázaly škody přesahující čtyři miliony Kč.
Další problémovou lokalitou byl Pávov u Jihlavy a mimoúrovňová křižovatka silnice I/38 a dálnice D1, kde došlo k 26 nehodám a zranění 11 osob. Nejčastější příčinou byla opět srážka s divokou zvěří, přičemž škody dosáhly více než pět milionů Kč.
Na Třebíčsku: Silnice II/360 v oblasti obce Trnava byla místem 24 nehod a čtyři zranění. Stejně jako v předchozích případech nejčastější příčinou byly srážky se zvěří a škody přesáhly pět milionů Kč.
Na Havlíčkobrodsku: Silnice I/38 poblíž obce Štoky byla místem 19 nehod, dvě zranění a jedno úmrtí. Podobně jako v Jihlavě hlavní příčinou byly srážky se zvěří a škody dosáhly téměř čtyři miliony Kč.
V samotné Jihlavě na mimoúrovňové křižovatce silnic II/602 a I/38 došlo k 18 nehodám a 14 zraněním. Nejčastější příčinou těchto nehod bylo nedání přednosti při odbočování vlevo, se škodami přes 1,5 milionu Kč podle pojišťoven.
Na Jihlavsku: Silnice II/353 poblíž obce Rytířsko a odbočky na Jamné byla místem 17 nehod a osm zranění. Opět byly srážky se zvěří nejčastější příčinou a škody přesáhly tři miliony Kč.
Na Třebíčsku: Silnice II/360 v oblasti obce Rudíkov byla místem 12 nehod a dvě zranění. Hlavní příčinou byly srážky se zvěří a škody přesáhly dva miliony Kč.
Na Havlíčkobrodsko: Křižovatka silnic I/38 a II/350 u obce Štoky byla místem devět nehod a 18 zranění. Nejčastější příčinou těchto nehod bylo nedodržení příkazu dopravní značky Dej přednost v jízdě. Škody nebyly uvedeny.
Na Žďársku: Křižovatka silnic I/19 a III/35420 u Mělkovic byla místem osm nehod a 14 zranění. Stejně jako v předchozím případu nejčastější příčinou bylo nedodržení příkazu dopravní značky Dej přednost v jízdě. Škody nebyly uvedeny.

V Jihlavě proběhla regionální konference právě s cílem prevence dopravních nehod
Právě zlepšení bezpečnosti na silnicích a upozornění na místa, kde se stává nejvíce nehod, se věnovala regionální dopravní konference, která se uskutečnila na Krajském úřadě Kraje Vysočina 25. října 2023. Rozebíralo se na ní výše uvedených deset nejrizikovějších míst na cestách Vysočiny, ale i případové studie dalších lokalit, které se už i díky těmto konferencím v minulosti podařilo lépe zabezpečit. Organizátory letošního ročníku jsou společnosti RSE Project a DataFriends. Projekt je financován z fondu zábrany škod České kanceláře pojistitelů.
Datoví analytici Portálu nehod zpracovávají pro každý kraj analýzy dopravní nehodovosti včetně nejrizikovějších míst v daném regionu. Na finálním výběru a pořadí rizikových míst se následně shoduje expertní komise složená ze zástupců BESIP, Policie ČR a RSE Projectu. „V rámci letošního ročníku jsme nabídli široké veřejnosti ucelený a empiricky doložený pohled na nehodová místa na Vysočině. Zároveň jsme se podívali na to, zda opatření, která byla v daném místě provedena, přinesla v čase požadované výsledky,“ uvádí Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod, a dodává: „Některá nehodová místa ale z mapy rizikových míst nezmizí, pokud řidiči v daném úseku nezmění své chování. Proto na ně nesmíme zapomínat a musíme apelovat na řidiče.“