Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Pelhřimovský modelář stavěl model pro Karla Gotta

/
/
/
348 Zobrazení



Josef Přenosil z Pelhřimova se k modelářství dostal už jako malé dítě, bavilo ho skládat různé modely. V současnosti se mohou zájemci setkat s jeho modely vždy od dubna do září v Turistickém informačním centru v Pelhřimově nebo v hostinci u Plhů v Kojčicích.

Josef Přenosil začínal s modely z časopisu ABC, věnoval se plastovým modelům letadel nebo lodí. Později přešel na modely různých domečků a chat ze špejlí. Postupně svá díla zdokonaloval. „To mě naplňovalo víc. Mohl jsem si je sám navrhnout, rozkreslit nebo se pokusit vytvořit objekt přesně podle fotek, vznikaly tak repliky skutečných staveb. Většinou se jednalo o staré mlýny, rekreační stavení, chaty. Některé jsem dokonce i osvětlil, takže model svítil,“ dodává pelhřimovský modelář.
Podle jeho slov ho na modelářství baví hlavně to, že materiálu, který bere do rukou, dá nakonec výsledný tvar. „To, že vezmete kus kartonu a dáte mu podobu jistého modelu, mě naplňuje, když mi něco roste pod rukama. Ve svém koníčku nacházím hlavně velké odreagování od všeho, co se děje kolem nás, a hlavně mi to pomáhá vyrovnat se složitou rodinnou situací. Ovdověl jsem, a proto jsem se k modelářství vrátil. Rád dělám lidem radost a sobě dodávám pocit, že zde po mě něco zůstane. Pokud se moje modely líbí, tak snad nedělám nic marně,“ dodává autor, který nedávno věnoval nový model barokní kaple pelhřimovskému infocentru.

Své modely tvoří doma na stole. Ráno si vše připraví a večer to zase sklidí. „Mám malý byt, ale dá se to zvládnout. Pro své modely používám průmyslovou kartonáž, tak zvanou šedivku, kterou mi vozí soused z práce, kde jí vyhazují a já jí vlastně takto využiji a recykluji. Jinak si vše kupuji. Tempery, špejle, vteřinové lepidlo, Herkules, lak,“ popisuje Josef Přenosil.

V současnosti se věnuje pouze papírovým modelům, zachycuje v nich převážně pelhřimovské městské budovy. „Jsou mezi nimi budovy současné i takové, které dávno odnesl čas. Vytvářím také  modely budov okolních vesnic, ke kterým mě váže nějaký vztah, například kaplička a obecní úřad v Krasíkovicích, hostinec u Plhů v Kojčicích a místní kaplička,“ přibližuje Josef Přenosil své modely.

Každého svého modelu si cení, v každém modelu zanechává kus sebe sama. „Ke každému mě cosi váže, ať už je to město, ve kterém žiji, nebo vzpomínky. Tak je to i s modelem, který jsem dělal pro pana Karla Gotta, Gottland v Jevanech, Mistrovo muzeum, které dnes už není v provozu. Model byl tenkrát vystaven přímo v prostorách muzea v Jevanech. Mistr jej dostal jako vánoční dárek v roce 2007, Gottland byla jeho i moje srdcovka. Pojilo nás přátelství, jsem také z hudební branže. Model pro mistra jsem dělal po společné domluvě a s obrovským nadšením. Samotné předání a křtění modelu v Jevanech bylo plné obrovských emocí,“ vzpomíná na jeden z modelů, k němuž ho pojí osobní vztah s Karlem Gottem.

V blízké budoucnosti má v plánu třeba budovu Turistického informačního centra v Pelhřimově. „Mám vyhlídnuté ještě dva další objekty. Nyní ale pracuji na další mé srdeční záležitosti, kterou je chalupa ve Vyskytné nad Jihlavou, bývalé Německé Vyskytné. Zde jsem prožil dětství. Mám zde příbuzné, kterých si nesmírně vážím a mám je moc rád. Hlavně jde o chalupu, z které pochází můj milovaný tatínek, který už bohužel není mezi námi. Ale mám tam strýce a tetu. Beru tvorbu toho modelu jako své poselství a poděkování,“ prozrazuje své plány Josef Přenosil, který se modelům věnuje ve svém volnu. „Nejsem v žádném zaměstnaneckém poměru, zdravotní potíže mi to nedovolují. Jsem v plném invalidním důchodu jako těžký kardiak, cukrovkář. Tvorbou modelů se nedá živit. Nemám z toho nic, jen radost, že něco dokáži a že to dělá radost i druhým. Takovým příkladem byl třeba model Domova Jeřabina v Pelhřimově. V prosinci došlo k předání a křtu. Byl vánočním dárkem pro Jeřabinu. Vydělávat si modelařinou opravdu nejde, ten strávený čas by nikdo nezaplatil. Navíc by to pak už ani nebavilo. Stala by se z toho povinnost, práce, ne koníček,“ uzavírá pelhřimovský modelář.