O stavbách na venkově budou ve čtvrtek debatovat odborníci v Havlíčkově Brodě

Šestý ročník konference Památkář, projektant a investor ve vzájemném dialogu, která se bude letos zabývat tématem staveb na venkově a ve volné krajině, se uskuteční ve čtvrtek 21. října ve velkém sále Staré radnice v Havlíčkově Brodě od 9.30.

Jednodenní odborná konference Památkář, projektant a investor ve vzájemné dialogu nabídne odpovědi na otázky: Co se z hlediska výstavby povedlo ve výstavbě na venkově a v krajině v poslední době? Jaké realizace se nezdařily z pohledu investora nebo širší veřejnosti? Jaké jsou příklady dobré praxe v obou definovaných územích, včetně památkově cenných míst a staveb?

Příspěvky a následná debata zaměří i na to, jak kontrolovat odvedenou práci po stránce architektonické i urbanistické. „Výsledkem takové spolupráce by mělo být dílo, které nejenže nebude „škodit“ svému okolí, ale naopak by se v konečné podobě a v širším kontextu mělo podílet na zhodnocení a zušlechtění již stávajícího zastavěného či nově zastavovaného prostoru. A to zejména v památkové sféře městské i venkovské architektury,“ uvedl Karel Vaverka, předseda oblasti ČKAIT Jihlava a člen představenstva ČKAIT.

O tom, že vyladěný vztah nad zadáním vede i k rychlému povolovacímu procesu, svědčí situace v samotném Havlíčkově Brodě. „V případě, že je stavební dokumentace v pořádku a má všechna požadovaná stanoviska a vyjádření, získá stavební povolení do 1,5 až 3 měsíců. Pokud chybí závazné stanovisko památkové péče nebo je záměr investora v rozporu s veřejným zájmem, stavební řízení se může táhnout roky,“ popisuje Libor Honzárek, moderátor konference, zástupce předsedy Oblastní kanceláře ČKAIT Jihlava, předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a místostarosta Havlíčkova Brodu

Konference se dotkne i nového stavebního zákona. Podle Libora Honzárka povolovacímu řízení určitě velmi pomůže digitalizace stavebního řízení – například tím, že projektantům budou k dispozici informace o všech sítích v digitálních mapách. Naopak, četné problémy i v oblasti památkové ochrany může přinést to, že stále chybí povinný výkon autorského dozoru projektanta v realizační fázi stavby (mimo veřejné zakázky). A to přesto, že hlavní odpovědnost za provedené dílo má nadále nést autorizovaná osoba. Právě u rekonstrukcí historických, památkových a dalších objektů může dojít k situacím, kdy se zpracovatelé realizačních dokumentací a vykonavatelé technického dozoru odchýlí (nebo se budou nuceni odchýlit) od původní projektové dokumentace.

Sami památkáři považují za problematické rovněž to, že rekodifikovaný stavební zákon přenáší rozhodování o změnách staveb a umisťování nových staveb v ochranných pásmech památek a památkových území z památkových úřadů na stavební úřady. Tato integrace vyvolává mezi památkáři obavy z výskytu chyb vedoucích k trvalému poškození památkových hodnot, zejména celkového rázu městské či přírodní krajiny.

„Že se v období před listopadem 1989 četná výstavba na našem venkově příliš nepovedla, je záležitostí veřejně známou. Bohužel musíme konstatovat, že ani v čase polistopadovém se mnohé stavby v malých městech, vesnicích, případně ve volné krajině do historie stavebnictví, architektury a památkové péče zlatým písmem rozhodně nezapíší. Rádi bychom zastavili ignoranci směrem k veřejnému prostoru vesnických sídel v Čechách, na Moravě i ve Slezsku,“ hodnotí minulou i současnou situaci Libor Honzárek.

Další možnosti, jak docílit kvality nové výstavby nebo rekonstrukcí v městských zónách, na venkovně nebo ve volné krajině, nastíní právě čtvrteční konference v Havlíčkově Brodě. Stane se tak na příkladu vybraných kladně přijímaných realizací, mezi které patří například oživení sakrální stavby v Chloumku a generální oprava NKP horského hotelu a vysílače Ještěd (Michal Krejčík, Jiří Krejčík – ARN studio) nebo projekt Reynkova zámečku v Petrkově (Petr Velička, Markéta Veličková).

V jednotlivých přednáškách vystoupí Vlastislav Ouroda, náměstek ministra kultury pro řízení sekce kulturního dědictví; Miloš Solař, člen vědecké rady generální ředitelky NPÚ; Jan Pešta, přední český publicista a odborník na lidovou a vesnickou architekturu; Svatopluk Zídek, předseda OK ČKAIT Karlovy Vary a předseda Kolegia pro technické památky ČKAIT a ČSSI; Jan Veisser, spolumajitel úspěšného ateliéru ORA, a naši další odborníci.