Nejlépe se žije v hlavním městě Praze, Kraj Vysočina je osmý

Ve čtrnáctém ročníku srovnávacího výzkumu Místo pro život se na stupních vítězů seřadily hlavní město Praha, Jihomoravský kraj a Královéhradecký kraj. Analytická agentura Datank ve výzkumu každoročně vyhodnocuje kvalitu podmínek pro život ve všech krajích České republiky, a to na základě dat získaných z nezávislých zdrojů a údajů z průzkumu prováděného mezi 1 600 obyvateli.

Ve vítězném hlavním městě Praze je skvělá infrastruktura, možnosti vzdělávání i kvalita zdravotnictví
Celkem ve čtyřech z osmi sledovaných oblastí je na tom Praha v rámci celé České republiky úplně nejlépe. Pokud jde o oblast zdravotnictví a sociálních služeb, mohou si lidé v metropoli chválit nejvyšší počet lékařů i zubařů v přepočtu na 1000 obyvatel, počet lůžek v nemocnicích na 1000 obyvatel je také nejvyšší. Naděje na dožití u mužů i žen je zde rovněž vůbec nejvyšší. Nejnižší je naopak průměrná nemocnost. V oblasti péče o děti a vzdělávání boduje hlavní město Praha zejména v nejvyšší úspěšnosti žáků u státních maturitních zkoušek, a to jak z českého jazyka, tak i z matematiky. Počet dětí na gymnáziích v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je ve srovnání s ostatními regiony také nejvyšší. V hlavním městě je rozvinutá infrastruktura, alespoň o tom svědčí nejvyšší kapacita čističek odpadních vod v přepočtu na obyvatele, nejvyšší podíl domácností využívajících internet nebo nejvyšší počet veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily na 1000 km silnic. V oblasti občanské společnosti a tolerance to je nejvyšší poměr přistěhovalých ku vystěhovalým, stejně jako velmi vysoká volební účast. Zapracovat by to naopak chtělo zejména v oblasti životního prostředí, konkrétně na nejvyšším množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace v přepočtu na obyvatele nebo v nízkém množství recyklovaného odpadu na obyvatele. Součástí výzkumu je každoročně průzkum spokojenosti, který na reprezentativním vzorku 1 600 lidí z jednotlivých krajů České republiky zjišťoval, jak jsou lidé v místě svého bydliště spokojeni s podmínkami pro život. Z průzkumu spokojenosti vyplynulo, že lidé jsou se životem v Praze nejspokojenější z celé České republiky.

Kraj Vysočina obsadil osmou příčku
Mezi pozitiva života na Vysočině patří vůbec nejvyšší podíl zeleně na zastavěné ploše, dále je to nízká produkce odpadu, v rámci České republiky vůbec nejvyšší počet zařízení sociálních služeb na 100 tisíc obyvatel nebo podprůměrný počet dětí základních škol na jednoho učitele. Kraj Vysočina dosahuje vůbec nejnižšího počtu vozidel na km silnic i nejvyššího počtu veřejných čerpacích stanic na 100 tisíc aut. V regionu je nejvyšší volební účast, stejně jako nejvyšší počet kandidátů na 100 tisíc obyvatel. Kraj má také nejnižší počet nezaměstnaných mladých lidí do 24 let věku nebo velmi nízký počet trestných činů v přepočtu na 1000 obyvatel. Nejvyšší je tu počet knihoven v přepočtu na 1000 obyvatel. Mezi negativní stránky kraje patří vůbec nejnižší podíl odpadních vod vypouštěných do kanalizace, podprůměrný počet lékáren na 100 tisíc obyvatel nebo velmi nízký počet studentů vysokých škol ku počtu obyvatel. Vzhledem k ploše je v Kraji Vysočina vůbec nejnižší počet železnic, nízký je poměr zahájených bytů ku dokončeným, ale také podprůměrný počet policistů na 100 tisíc obyvatel. Za větší pozornost by stála rovněž oblast turismu, podíl hostů z ciziny je zde vůbec nejnižší, velmi podprůměrný je také počet návštěvníků na jednu památku, stejně jako počet návštěvníků na jednu kulturní akci. Z průzkumu spokojenosti vyplynulo, že spokojenost lidí s kvalitou podmínek pro život je v Kraji Vysočina na osmém místě ze všech 14 krajů České republiky.