Maria Komarova představí v jihlavské galerii Příběhy ze sklepa

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě pořádá v pátek 10. prosince v 17.30 ve zvukové galerii IGLOO performance nazvané Maria Komarova – Příběhy ze sklepa.

Zájemci si mohou poslechnout a podívat, jaký se svými brouky vede Maria Komarova dialog, jak jejich hlasy a nehlasy rezonují ve sklepní prostoře galerie. Představení někde na pomezí mezi divadelním představením a koncertem je vlastně civilistní pocta obyčejným, všedním, každodenním věcem, které často přehlížíme, většinou se k nim chováme dost nepěkně. Maria je naopak opatruje, opravuje a přenáší z místa na místo, aby se s nimi mohli potěšit i ostatní. Přestože na první pohled vypadají neživě, je v jejich plechových nitrech uschován podivuhodný moment pohybu a tedy i zvuku.

Maria Komarova je mladá intermediální umělkyně, absolvovala grafický design v Minsku a právě dokončuje studium na katedře alternativního a loutkového divadla na pražské DAMU. Zabývá se postdramatickým divadlem, scénografií, věnuje se propojení zvukového a výtvarného umění. Zajímá ji práce s drobnými objekty a způsoby, jak s nimi v divadle, nebo v galerii navazovat rozhovor s diváky a posluchači. Ve své scénografické práci propojuje technické vlastnosti s estetickým působením věcí, kdy vizuální prvek, nebo zvuk slouží jako inspirace k otevření performativní situace. Ve svých místně-specifických instalacích nebo během performancí, kdy objekty rezonují a oživují prostor, používá vlastnoručně vyrobené a neamplifikované DIY nástroje (tzv. „brouky“). Maria je jednou se zakladatelek kolektivu PYL, spoluorganizátorkou festivalu performativního umění Performensk v Minsku a hudební skupiny kaine anung. Žije a pracuje v Praze.

„Poetika přístrojů a instalací Marie Komarové nám může připomenout různé intertextuální souvislosti: například výjev z krátkého textu Starost otce rodiny Franze Kafky. Setkáme se zde s podivným stvořením, které – i v německém originále – nese slovansky znějící jméno Odradek. Je to drobný oživlý předmět sestavený ze špejlí, drátů, špulek a nití, na který můžete narazit v nějakém temném koutě schodišť starých pražských domů. Podle Kafky s ním dokonce můžete navázat rozhovor,“ popisuje kurátor Miloš Vojtěchovský.

Nekladete mu samozřejmě otázky, nýbrž jednáte s ním – už jeho titěrnost k tomu svádí – jako s dítětem. „Jakpak se jmenuješ?“ zeptáte se. „Odradek,“ řekne on. „A kde bydlíš?“ „Bydliště nestálé,“ řekne a směje se; avšak je to smích, jaký lze vydávat bez plic. Zní to asi jako šelestění spadlého listí. Tím obyčejně rozprávka končí. Ostatně ani těchto odpovědí se vám nedostane pokaždé; často dlouho mlčí jak dřevo, jímž se zdá být.

Performance potrvá cca 30 minut.
Vstup je zdarma.