Krajiny Josefa Jambora v havlíčkobrodské galerii
Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě pořádá ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně a Horáckou galerií v Novém Městě na Moravě výstavu Krajiny Josefa Jambora. Vernisáž se uskuteční v pátek 16. prosince v 17.00.
Výstavou připomíná Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě výběr z tvorby malíře Josefa Jambora (1887 Pohledec u Nového Města na Moravě – 1964 Tišnov), který své krajinné náměty čerpal převážně ze své rodné Českomoravské vysočiny. Rozsáhlým souborem obrazů, kreseb a grafických listů z veřejných a privátních sbírek prezentujeme Jamborovo dílo v celé jeho námětové šíři.
Cílem je postihnout proměny stylu malířovy tvorby od raných secesních kreseb a akvarelů z Nového Města na Moravě a městských scenérií Brna, které vznikly během Jamborových studií zeměměřičství na brněnské technice, k impresionistickým „slavíčkovským“ krajinným námětům a sociálně laděným kresbám a grafikám z autorova pražského období, až po „mařákovský“ cyklus kreseb lesních interiérů kolem v okolí řeky Svitavy, vzniklý během malířova léčebného pobytu v Babicích u Brna na sklonku jeho života. Z Jamborových studijních cest vybíráme působivé dramatické i poklidné pohledy na přímořské pobřeží v Holandsku. Na přelomu dvacátých a třicátých let přesídlil malíř Josef Jambor z Prahy do Tišnova a opustil impresionistický způsob zobrazení. Trvale se přiklonil ve svých krajinomalbách k realismu romantického ladění. Jeho snahou bylo zachytit malebný rodný kraj na Novoměstsku v charakteristických přírodních stavech a atmosférických proměnách.
Ve svých krajinách, zobrazených od čtyřicátých let již důsledně bez figurálních motivů, se snažil uchovat harmonii a krásu české krajiny nedotčené negativními zásahy civilizace. Snažil se podle vlastních slov „malovat vše, co rychle mizí a ztrácí svůj půvab“ a co není poznamenáno „novými vymoženostmi hospodářskými“. Pokud se lidé v jeho obrazech vyskytují, pak jsou – stejně jako sám malíř – s krajinou srostlí svým každodenním životem a tradičním způsobem jejího šetrného obdělávání. Svěžest v koloritu a rukopis uvolněné plenérové malby si uchovaly Jamborovy krajinné skici a obrazy znázorňující dramatické atmosférické stavy s mlhami a vánicemi, tůňkami a mokřady s tajícími zmrazky posledního sněhu, s větrnými a bouřkovými poryvy či s pukajícími ledy a sněhovými závějemi. Ve snaze o zachycení „pravdivého“ vzhledu české krajiny nám malíř zanechal ve svém díle obrazy krajin, jimiž se od dětství rozechvívala jeho citlivá duše. Jeho malířská vyznání rodnému kraji do dnešní doby nacházejí vděčný ohlas u širokého publika pro Jamborův nevšední vztah k přírodním krásám.
