Korunu pro Karla nechal vyrobit spolek z Pohledi u Světlé nad Sázavou

Karel Habsburk, vnuk posledního českého krále Karla I. a korunní princ zemí Koruny české, oslaví v pondělí 11. ledna šedesáté narozeniny. Spolek pro obnovu Českého království, který sídlí na Vysočině, inicioval k jeho narozeninám vytvoření kopie svatováclavské koruny. Skládali se na něj dárci ze zemí bývalé monarchie.

„Projekt Koruna pro Karla je otevřen pro všechny obyvatele našich zemí, kteří chtějí vyjádřit svůj postoj ke Karlovi Habsburkovi, člověku pevně spjatému s historií naší země a také celého středoevropského prostoru,“ uvádí iniciátoři sbírky, která sice skončila počátkem ledna, ale zájemci stále mají možnost poslat finance na transparentní účet.

Karel Habsburský se narodil 11. ledna 1961 ve Starnbergu v Bavorsku synovi Karla I. Otto Habsburskému a Regině princezně Sasko-Meiningenské jako příslušník bývalé vládnoucí habsbursko-lotrinské dynastie. Pokřtěný jako Karl Thomas Robert Maria Franziskus Georg Bahnam Habsburg-Lothringen, arcivévoda rakouský.
V manželství s Francescou Thyssen-Bornemisza se narodily tři děti, Eleonore Jelena (* 28. února 1994 Salcburk), od 20. července 2020 vdaná za belgického automobilového závodníka Jérôma d’Ambrosio, Ferdinand Zvonimír (* 21. června 1997 Salcburk), druhý dědic dynastie habsbursko-lotrinské a automobilový závodník za Rakousko, a Gloria Maria (* 15. října 1999 Salcburk), její kmotrou je Gloria, princezna z Thurn-Taxisu.

Dar Karlu Habsburskému předá Spolek pro obnovu Českého království, jehož čele stojí Jindřich Holub, starosta Pohledi u Světlé nad Sázavou, kde mohou zájemci navštívit Selské muzeum Michalův statek a kde byla také odhalena socha Františku Josef I.

Co Vás vedlo k tomu vybrat jako dar pro Karla Habsburského k jeho šedesátinám kopii svatováclavské koruny?
Rozhodnutí vybrat jako dar kopii svatováclavské koruny bylo bezprostřední, bez velkého přemýšlení. Po zveřejnění záměru se sice objevily i hlasy, že je to z různých důvodů nevhodný dar. Také byly i jiné návrhy, ale ty nikdo nerealizoval. I já jsem měl a někdy i teď mám pocit, že je to troufalost, ale uznejte sami: Co jiného darovat vnukovi zatím posledního českého krále k 60. narozeninám než symbol království, tedy českou korunu? V tomto případě její kopii.

Dar je to jistě zajímavý a originální, kdo je autorem, kolik stál a kdo se na jeho financování podílel? Mohou se zájemci ještě připojit a případně jakým způsobem?
Dar je přesná kopie svatováclavské koruny. Je vyroben z pozlaceného stříbra se skleněnými kopiemi kamenů a perel. Autorem je věhlasný český šperkař Jiří Urban z Turnova ve spolupráci s jeho zetěm Janem Jarošem vedoucím ateliéru designu na ČVÚT v Praze. Cena hotového díla je 300 000 Kč. Na tuto částku svým darem přispělo 160 dárců z Čech, Moravy a Slezska. Několik dárců bylo i z Bavorska, Rakouska a Slovenska. Sbírka byla sice ukončena 4. ledna 2021, ale případní dárci mohou ještě symbolicky přispět na transparentní účet uvedený na stránkách Spolku pro obnovu Českého království. Navíc vybraný výtěžek bude použit na úhradu nákladů spojených s předáním daru. Na tomto místě bych chtěl všem dárcům za jejich štědrost a odvahu srdečně poděkovat.

Spolek pro obnovu Českého království působí řadu let, pořádá během roku několik akcí, účastní se dalších. V jaké vztahu je váš spolek ke Karlu Habsburskému, udržujete s ním kontakt, účastní se na některých vašich akcích?
Náš vztah s arcivévodou Karlem Habsburským je pouze zprostředkovaný a to skrze jeho osobního pobočníka Milana Nováka. Doufáme, že předání daru bude tedy náš první osobní kontakt s arcivévodou.

Karel Habsburský stejně jako další členové habsburské rodiny pravidelně navštěvují země bývalé monarchie. Máte nějakou představu, jakou formou dar Karlu Habsburskému předáte?
O předání daru jedná s arcivévodou Karlem jeho osobní pobočník. Důstojné předání by se mělo uskutečnit při první možné návštěvě arcivévody v Česku. Jako reálné se jeví předání u příležitosti konání konventu Řádu sv. Jiří v dubnu v Praze. Představa je asi hodinová veřejná audience pro asi sto lidí, kterou nám arcivévoda poskytne. Vše ovšem záleží na omezeních spojených s epidemickou situací.

V jednom rozhovoru uvedl Karel Habsburský, že spokojený s tím, že nemusí vést život panovníka, v čem vidíte smysl vašich aktivit, které k obnově monarchie vedou?
Máte pravdu, také jsem podobný rozhovor publicisty Vladimíra Mertlíka s Karlem Habsburkem na toto téma několikrát slyšel. Arcivévoda Karel je přesvědčen, že být panovníkem není úsilí hodné, kromě případu, když se člověk dostane do situace, kdy má povinnost to dělat. Pokud by se dostal do této situace, pak má v tomto postavení tuto povinnost tím nejlepším způsobem realizovat a plnit. Tato myšlenka vědomí povinnosti a přípravy na ní mu byla předána od jeho babičky císařovny a královny Zity (zemřela 1989) skrze jeho otce Otty Habsburského (1912-2011). A také současný arcivévoda Karel přenáší tuto myšlenku o vědomí povinnosti dalším generacím jeho rodu. V tomto vidíme i smysl našich aktivit. Popularizovat zprávu o tom, že i dnes žije někdo, kdo tuto myšlenku nese a předává ji dál. A přispět k tomu, aby taková situace nastala. A to bez ohledu na to, že současná forma státního zřízení českého státu je republika.

Myslíte si, že jsou tyto snahy reálné, nebo mají ještě jiný význam?
Bez víry, že je to reálné, bychom to nemohli dělat. Stojíme však pevně oběma nohama na zemi a víme, že naděje na realizaci obnovy království v českých zemích je dnes mizivá. Určitou naději vidím v dnešních funkčních evropských monarchiích, kde se panovnické rodiny těší velké oblibě například v kontrastu se současným děním ohledně předání úřadu prezidenta v USA. Je velice těžké a složité najít přesvědčující důvod pro současné občany naší země, který by je přesvědčil o výhodách monarchie. Obě státní zřízení, republika i monarchie, mají své klady a zápory, ale domnívám se, že obliba republik už je za svým zenitem. Také si myslím, že každý člověk chce mít nějaký stabilní a pevný bod, ať už je to domov nebo rodina. Právě dědičná hlava státu může být ztělesněním této jistoty právě v dnešní době.