Koordinátorka dobrovolníků: Příležitosti pro dobrovolnictví jsou na každém kroku

Jedním z dobrovolnických center v Kraji Vysočina je i Kambala. Koordinátorkou této služby, která je zařízením žďárské Charity, je Jitka Milčáková. Společně jsme si povídaly o možnostech dobrovolnické pomoci, trendu dobrovolnictví a motivaci k dobrým skutkům.

Jitko, Charita slaví 25 let svého vzniku. Jak dlouho v organizaci dobrovolníci působí?
Dobrovolnické centrum žďárské Charity má dlouhou tradici. Vzniklo v roce 2002, tedy před šestnácti lety. V jeho začátcích pomáhali dobrovolníci především při povodních a humanitárních sbírkách. Postupně se jejich pomoc rozšířila do zařízení Oblastní charity a do dalších spolupracujících organizací žďárského okresu. V roce 2006 získalo centrum oficiální název Kambala (mořská ryba pozn. red.), kterým se odkazujeme k církevním kořenům a křesťanské pomoci bližním.

Vy sama jste koordinátorkou necelý rok. Jak byste za svou krátkou praxi ohodnotila zájem veřejnosti o dobrovolnictví?
Mám pocit, že se dobrovolnictví ještě úplně nedostalo do povědomí společnosti. Mnoho lidí netuší, co všechno dobrovolníci vykonávají a mohou vykonávat, kde všude působí a pomáhají. I sami zájemci o dobrovolnictví mají mnohdy jen matné představy o své budoucí dobrovolnické službě. Snažíme se dělat osvětu, různé besedy, především na školách, ale i tak si myslím, že se o dobrovolnictví obecně málo ví a ještě méně mluví. I sami dobrovolníci jsou skromní a málo se chlubí tím, co dělají.

Kde v Charitě dobrovolníci mohou působit?
Dobrovolníky máme téměř ve všech službách Charity. Nejvíce jich působí ve službách pro děti a mládež, mnoho jich pomáhá na akcích pro veřejnost.

„Půjčujete“ své dobrovolnické zdroje i jinam?
Jsme akreditované dobrovolnické centrum, což mimo jiné znamená, že můžeme dobrovolníky vysílat i do jiných organizací. V současnosti působí naši dobrovolníci v různých organizacích ve Žďáře nad Sázavou, Novém Městě na Moravě, Křižanově či ve Velkém Meziříčí. Z velké části se jedná o domovy pro seniory, dále pak zařízení pro rodiny s dětmi či pro mládež.

Jaká jsou aktuální statistická data?
Od začátku tohoto roku s námi v charitních službách dlouhodobě spolupracovalo přibližně 50 dobrovolníků a 25 jsme jich vyslali do jiných organizací. Dlouhodobá spolupráce znamená, že dobrovolník má s námi a daným zařízením či službou uzavřenou dohodu o dobrovolnické službě, která vychází ze Zákona o dobrovolnické službě, a pravidelně do tohoto zařízení či služby dochází. K tomuto číslu je třeba připočíst i krátkodobé či jednorázové spolupráce. Celkově pak dobrovolníci od ledna 2018 vykonali více než 2000 hodin dobrovolnické činnosti. Samostatnou kapitolou jsou tříkráloví koledníci. Tady jsou ta čísla obrovská, ale jejich činnost nespadá pod akreditované dobrovolnictví.

Na veřejnosti jsou vidět stále propagační materiály s nábory. Potřebujete stále další dobrovolníky? Máte pro ně pak využití?
Dobrovolníků není nikdy dost. V letním období nás čeká velké množství akcí pro veřejnost a o letních prázdninách i několik příměstských táborů. Právě jednorázové akce jsou dle mého názoru výbornou možností, jak si zkusit být dobrovolníkem. K ničemu se nezavazujete, zjistíte, zda vám činnost vyhovuje, zda je vám mezi pracovníky dané služby dobře, a pak třeba můžeme navázat dlouhodobou spolupráci, pro kterou nabízíme dobrovolníkům široké spektrum činností. Počínaje doučováním školou povinných dětí přes trávení volného času se seniory či lidmi s postižením, kde často využijí své tvůrčí a umělecké schopnosti a dovednosti až po dopomoc v zajištění technického zázemí (administrativa, montáž pomůcek aj.). Možných způsobů zapojení se je velké množství. Vždy je nejlepší se setkat osobně a všechny varianty probrat. Sladit představy dobrovolníka, jeho časové možnosti, zkušenosti s požadavky jednotlivých zařízení.

Dobrovolník pracuje bez nároku za finanční odměnu? Jak je za jejich volný čas odměníte?
Mnoho dobrovolníků to nedělá pro nějakou odměnu, ale pro činnost samotnou, pro dobrý pocit, že pomáhají, že jsou užiteční. Především se snažíme, aby dobrovolníkům bylo s námi dobře, aby se v zařízení cítili příjemně a jako součást týmu. To si myslím, že je základ. Pokud se povede a mám možnost dobrovolníky něčím hmotným obdarovat, velmi ráda to dělám. Také se snažím zorganizovat nějaké společné akce či setkání.

Jitko, co myslíte, že vede člověka k tomu, aby se stal dobrovolníkem?
Když se dobrovolníků ptám na jejich motivaci, nejčastěji uvádějí jako důvod dobrý pocit z pomoci druhým, že chtějí být nějak užiteční, chtějí smysluplně trávit svůj volný čas. Častým motivem studentů k dobrovolnické činnosti bývá i snaha o získání zkušeností a praxe, které by mohli využít v dalším studiu.

A Vy sama? Jak dobrovolnickou činnost vnímáte? Je dobrovolnictví trend nebo přežitek?
Já osobně vnímám dobrovolnictví jako běžnou součást mezilidského soužití. Mám kolem sebe mnoho lidí, kteří nějakým způsobem dobrovolníky jsou, a já sama jsem jako dobrovolník v různých projektech dlouhá léta působila. Na druhou stranu se setkávám i s lidmi, kteří nechápou, proč někdo dělá něco pro druhé a zdarma. Proto oceňuji současný trend a snahy zviditelnit dobrovolnictví, motivovat lidi k péči o druhé, k zájmu o dění ve svém okolí. Ono stačí se rozhlédnout. Příležitosti k dobrovolnictví jsou na každém kroku. A všude tam, kde je člověk, je prostor pro dobrý čin.