Josef Honys se představí v havlíčkobrodské galerii
Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě pořádá v pátek 5. dubna vernisáž výstavy Josef Honys 1919/1969. Milovníci výtvarného umění si ji mohou prohlédnout do 19. května.
Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě připravila k třicátému výročí pádu železné opony výstavu věnovanou tvorbě experimentálního básníka a výtvarníka Josefa Honyse (1919-1969). Jeho dílo se stalo důležitým předělem v českém umění a přirozenou reakcí na socialistický realismus. Během svého krátkého života sbíral úspěchy na mezinárodní scéně (Terst, Benátky, Paříž, Buenos Aires, Montevideo, Antverpy, La Plata), jeho dílo je zastoupeno v zahraničních sbírkách, ale v ČR zatím zůstává neznámé. K výstavě je připravena obsáhlá publikace Vzpomínky na malíře a básníka, která vychází za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.
Výstavou i knihou bychom chtěli představit široké odborné i laické veřejnosti životní příběh a dílo dnes zapomenutého autora, který měl problémy s komunistickým režimem a kolem jehož předčasného tragického odchodu je mnoho podivných a dosud nevyjasněných okolností. Jeho dílo bylo oceňováno v zahraničí, doma ale bylo nepochopeno a dlouho odmítáno. Dokonce jeho podstatná část byla v roce 1962 při „vloupání“ do ateliéru nenávratně zničena podobně jako další díla později při vystěhování rodiny z domu v Teplicích v roce 1983.
Josef Honys se přes nepřízeň osudu nevzdával a neustále intenzivně tvořil. Začátky jeho tvorby nacházíme ve druhé polovině 30. let 20. století, kdy spolu se spolužákem Josefem Polákem a Josefem Hiršalem založili surrealistickou skupinu, která spolupracovala s pražskou surrealistickou skupinou. Byli okouzleni básněmi – obrazy, fascinování futurismem i dadaismem, seznamovali se s konstruktivismem, poetismem, suprematismem a dalšími ismy. Josef Honys pak pod těmito vlivy začal s psaním automatických textů, zaznamenával tzv. hypnagogické vize, vytvářel básně – kresby, koláže. Později od konce 40. let tyto náměty začal rozpracovávat olejem na karton nebo plátno.
V roce 1947 se snažil o založení nové avantgardní skupiny, která se zaměřovala na instinktivní poezii a instinktivní umění. Neustále sledoval dění v oboru, scházel se v Praze s přáteli, jezdil po výstavách, dopisoval si s různými představiteli zahraniční avantgardy (Ellena Pelli, Helmut Heissenbüttel, Julien Blain, J. F. Bory) a obesílal výstavy. Úzce spolupracoval a přátelil se vedle Josefa Hiršala s Bohumilou Grögerovou, Ladislavem Novákem, Emilem Julišem, Jindřichem Procházkou, Ladislavem Nebeským, Jiřím Valochem a Jiřím Kolářem.
V šedesátých letech, kdy docházelo k politickému uvolnění poměrů v ČR, se stal členem skupiny Křižovatka a v roce 1968 se zúčastnil také výstavy Nová citlivost skupiny Křižovatka v galerii Mánes. Pravidelně publikoval v časopisech Dialog, Sešity pro literaturu a diskusi, Host do domu. Vedle koláží, maleb, asambláží vytvářel seriáže a výtvarné básně, na které používal různé druhy quasipísma. Celý svůj tvůrčí život hledal a pokoušel se o nový přístup k vyjádření prožitku světa a stavu člověka jak v literární tak výtvarné tvorbě.
Josef Honys se podobně jako další výtvarníci snažil výtvarně a literárně zachytit osobité vyjádření sebe sama. Pro jeho tvorbu je charakteristická autentičnost a snaha o výraznou původnost. Nebál se experimentovat a neustále hledat nové cesty. Jeho přínosem jsou především seriáže a quasipísmo. Umění mu poskytovalo svobodu vyjádření, spontánnost i iracionalitu. Jeho dílo přesahuje tradiční umělecké obory a zahrnuje celé spektrum idejí a výtvarných postupů reagujících na aktuální světová hnutí, která osobitým způsobem rozvíjí.
V galerii bude představen průřez jeho tvorbou od raných surrealistických děl až po díla, která řadíme k informelu a lettrismu. Vedle obrazů zde budou vystaveny asambláže, koláže, seriáže, kresby a také vizuální poezie.
Slavnostní zahájení výstavy se uskuteční v pátek 5. dubna v 17.00. Výstavu uvede Daniela Radecký, zazpívá Klára Findeisová za doprovodu Šárky Baštové. Výstava potrvá do 19. května.