Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Dobu ledovou na Vysočině připomínají dodnes rašeliniště u Jihlávky

/
/
/
1597 Zobrazení



Více než čtyřicet hektarů chráněných rašelinišť a mokřadů u Jihlávky na rozhraní Jihlavska a Pelhřimovska vykazuje vegetační stopu doby ledové. Především přírodní rezervace Rašeliniště Kaliště v těsném sousedství Bělohradského rybníka v údolní nivě Hamerského potoka je jednou z nejcennějších botanických lokalit na Vysočině.

„Díky vhodným terénním podmínkám a množství pramenů zde vzniklo rašelinné ložisko o mocnosti až dva metry. Lokalita je pozoruhodná bohatstvím mokřadní a rašelinné vegetace co do počtu druhů i jejich početnosti.
V těchto dnech určitě nepřehlédnete výrazná růžovo-fialová květenství chráněné orchideje prstnatce májového i bílé květy vachty trojlisté. Pečlivý pozorovatel zahlédne nenápadnou, přesto početnou klikvu bahenní s jejími drobnými růžovými kvítky, i masožravou rosnatku okrouhlolistou. Suchopýrek alpský byť vzrůstem malý, je dobře patrný, protože nyní v době květu tvoří téměř souvislé bílé plošky. Očím běžného návštěvníka pravděpodobně uniknou nenápadné mechorosty poparka třířadá a bařinatka obrovská. Tyto druhy mechorostů i některé vyšší rostliny jsou pozůstatkem dřívějšího velkého rozšíření z doby ledové, tzv. glaciální relikty,“ popisuje Jana Slaninová, odbor životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina.

„Této lokalitě i sousední V Lisovech musíme věnovat výjimečnou ochranu a péči. Ohleduplné hospodaření na chráněném území má například podobu fázového kosení. Při seči jsou ponechány nedosečky, aby hmyz mohl dokončit svůj vývoj,“ dodává radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí a zemědělství Martin Hyský.

Sousední přírodní rezervace a zároveň evropsky významná lokalita V Lisovech je pramennou údolní nivou Doubravského potoka. Vyvinula se zde vegetace nevápnitých mechových slatinišť a přechodových rašelinišť, na ně navazují vlhké pcháčové louky a podhorské smilkové trávníky. Vrstva rašeliny dosahuje mocnosti až 160 cm.

„Přežívá zde populace perleťovce severního, motýlka, jehož vývoj je vázán na výskyt vzácné klikvy bahenní. Patrně nejpozoruhodnější rostlinou je třtina přehlížená, u které se jedná o jednu ze dvou lokalit výskytu v ČR. Za pozornost stojí také prosperující populace všivce bahenního,“ doplňuje Jana Slaninová.

Na obou lokalitách byly za přispění evropských dotací a pod ochranářským managementem Kraje Vysočina provedeny zásahy na podporu mechorostů, které jsou konkurenčně slabé a neobstojí pod tlakem ostatních rostlinných druhů. Jejich spóry i semínka dalších rostlin jsou uloženy pod svrchní vrstvou zeminy v tzv. semenné bance a v okamžiku příznivých podmínek obnoví svůj vegetační cyklus. „Z toho důvodů jsou prováděny zásahy jako stržení drnu, kácení nežádoucích dřevin. Dále se provádějí drobné úpravy vodotečí a obnovují se tůně, aby vzniklo vhodné prostředí pro vývoj chráněných obojživelníků,“ uzavřel Martin Hyský.

Na území Kraje Vysočina je nyní 203 maloplošných chráněných území. Kraj Vysočina ročně vynakládá sedm miliónů na péči o lokality ve své kompetenci.

  • Facebook
  • Twitter