Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Brod po Mnichovu: protižidovské letáky i zapálené vagóny pro Německo

/
/
/
242 Zobrazení

Pohnuté dny na přelomu září a října 1938 pochopitelně intenzivně prožíval i tehdejší Německý Brod. Situace ve městě ale nebyla díky jeho poloze ve vnitrozemí nijak dramatická. Relativní klid pak v Brodě zůstal i po zabrání pohraničí. Proti fašistické rozpínavosti se ve městě tehdy postavili v podstatě jenom komunisté.

V noci z 23. na 24. září 1938 v Německém Brodě – podobně jako v celém Československu – skoro nikdo nespal. Z města celou noc i celý následující den odjížděli mobilizovaní branci, aby byli co nejrychleji u svých posádek.

Ti, kterých se mobilizace netýkala, odevzdávali armádě ve Svatovojtěšské ulici koně, motocykly a auta. Městem projížděla těžká vojenská technika. Bylo jí tolik, že těžké stroje úplně zničily dlažbu v Horní ulici. Na rozestavěném letišti se usídlili vojenští letci.

V Německém Brodě byl v posledních zářijových dnech klid, přinejmenším jeden z jeho občanů však při bojích s nacisty přesto zahynul. Šlo o mobilizovaného vojáka Karla Beneše, který padl nedaleko dnešní turistické chaty Výrovka mezi Pecí pod Sněžkou a Špindlerovým Mlýnem.

A pak přišly smutné pomnichovské dny. Obyvatelé Brodu se během nich srocovali v Horní ulici, kde poslouchali klíčové rozhlasové projevy – například projev Edvarda Beneše, který 5. října oznámil svou abdikaci.

O tři dny později pak z brodského letiště odešli také vojenští letci. Život ve městě se tak pomalu začal vracet k obvyklému chodu. Na území dnešního Havlíčkobrodska sice tehdy žilo hodně osob německé národnosti, město však navzdory Mnichovské dohodě zůstalo hluboko ve vnitrozemí.

Vojáci se vrací
Kvůli změnám hranic museli armádní velitelé změnit umístění některých vojenských posádek. Vojáci tak od 31. října nově sídlili také v Německém Brodě. Konkrétně jich ve městě bylo asi 250.

Během podzimních měsíců dělníci také intenzivně pracovali na dostavbě letiště. Tam se 1. ledna 1939 provizorně nastěhovali vojenští letci. Pro obyvatele Brodu byla s touto změnou spojena četná omezení – nemohli například kdykoli používat silnici mezi Německým Brodem a Humpolcem. Auta na ni směla jen od úterý do čtvrtka dopoledne a večer.

Druhá republika zaznamenala změny také ve své politické orientaci. Zanikla například většina politických stran. Pravicová uskupení se musela sloučit do Strany národní jednoty, levicová pak utvořila Národní stranu práce.

Komunistickou stranu pak úřady 27. prosince zakázaly dokonce úplně. Bezprostředně po vydání příslušného rozhodnutí policisté zapečetili brodský sekretariát strany, který byl ve Svatovojtěšské ulici. Ještě před tím však členové místní komunistické buňky stačili veškerý inventář ze svého sídla odvézt a schovat.

Podpálené vagóny
Na úřední zákaz strany odvážným činem zareagoval její člen Jan Hlaváč: v areálu brodské firmy Rico totiž podpálil 55 vagónů se střelnou vatou – tato surovina měla z Německého Brodu zamířit do Německa.

Navzdory zákazu však komunisté během éry druhé republiky odmítali přestat ve městě vyvíjet činnost. Od ledna 1939 se pravidelně scházeli v restauraci U Klofáčů na Kokoříně, kde debatovali například o tom, jak postupovat v případě německé agrese. Tehdejší bezpečnostní složky o těchto – tehdy již ilegálních – schůzkách věděly, přesto proti nim nijak nezakročily.

Éra druhé republiky však byla i na území Česko-Slovenska spojena s vlnou antisemitismu. Ten se projevoval i v Německém Brodě. Tamní úředníci například už během podzimu zakazovali židovským uprchlíkům z pohraničí, aby si ve městě zakládali živnosti. Například v nedaleké Ledči nad Sázavou však židovští uprchlíci tehdy ještě podnikat mohli.

Štvavé letáky
V prosinci 1938 pak četníci vyšetřovali neobvyklý případ – ve vesnicích jižně od Brodu se začaly objevovat protižidovské letáky. Rozšiřoval je pravděpodobně učitel Josef Prouza z Polné. Šlo však o jeho osobní iniciativu, nikoli o větší koordinovanou obci.

Že se nálady obyvatel druhé československé republiky mění, vycítili brzy po Mnichovu také některé bohaté židovské rodiny, které v Brodě žily po desetiletí. Během podzimu tak z města do Spojených států odcestovala například část rodiny Mahlerovy.

Měsíce od Mnichova utíkaly a Česko-Slovensko se stále více orientovalo na Hitlerovu říši. Například na začátku roku 1939 se vláda zavázala k tomu, že do Německa pošle na práci 40 tisíc českých dělníků.

Zprvu lidé do německých firem odcházeli dobrovolně, nábor se konal také v tehdejším Německém Brodě a pár dělníků z města do Německa také zamířilo. Drtivá většina z nich se však kvůli těžkým pracovním podmínkám za pár týdnů vrátila zpět.

To už se však rychle blížil osudový 15. březen 1939 a podivná éra druhé republiky spěla ke konci…

  • Facebook
  • Twitter