Výstava v třebíčském zámku připomene historii židovských rodin ve městě
Slavnostní zahájení výstavy Magen David. Třebíčské židovské rodiny v paměti potomků se uskuteční ve čtvrtek 16. července od 17.00 v zámecké konírně třebíčského zámku.
Hudební doprovod: zpěv – Andrea Polnauer Bartošová a Petra Ernyei, kytara – Adam Tvrdý.
Do historie Třebíče se nesmazatelně vepsaly osudy jejích židovských obyvatel. Židé tu po staletí spoluutvářeli osobitý charakter města, formovali vlastní kulturu a přispívali k hospodářské prosperitě města. Jejich přítomnost stvořila poblíž centra cenný urbanický komplex, dnes naprosto ojedinělý ve své celistvosti a po právu zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO. V meziválečném období se židovská komunita úspěšně integrovala do většinové společnosti a neoddělitelně reprezentovala její dynamickou, pracovitou a kreativní složku.
Zdejší židovské rodiny vybudovaly podniky, které svým věhlasem přesáhly hranice regionu: provozovaly významnou továrnu na zpracování kůží či moderní pražírnu kávy, výrobnu lihovin a likérů, vyhlášené obchody s železářským zbožím a domácími potřebami, střižním zbožím nebo obuví, ale i drobné živnosti a skromné krámky. V podmínkách malého moravského města vyrostly i velké osobnosti – talentovaný fotograf a malíř nebo slavný herec. Ale především všichni ti, kdo prokázali tichou odvahu a mimořádnou morální integritu tváří v tvář lidské nenávisti a krutosti dějin.
Ačkoli nacistická okupace a tragédie šoa třebíčskou židovskou obec téměř zničily, její odkaz nezanikl. Z židovských i smíšených manželství nemnoha přeživších vzešli potomci a v nejistých dobách udrželi rodinnou paměť, zachovali historické dokumenty, osobní fotografie, umělecké předměty nebo jen drobnosti nevyčíslitelné hodnoty. Dnes jsou to právě zástupci druhé a třetí generace, kteří s hrdostí předávají svědectví o životě svých předků a navrací židovskou identitu zpět do kulturní mapy Třebíče. V původním domově tak znovu ožívají vzpomínky na rodiny Beneschových, Bodascherových, Friedových, Koblitzových, Ornsteinových, Polnauerových nebo Subakových.
Magen David, Davidova hvězda byla nacistickým režimem zneužita jako cejch hanby, sloužila k dehumanizaci, segregaci a označení obětí určených k likvidaci. V tomto temném kontextu se stala symbolem vyloučení ze společnosti.
Magen David, doslova Davidův štít má ale původně jiný význam. Představuje ochranu, sounáležitost a kontinuitu, v dějinách moderního Izraele národní identitu a hrdost.
Magen David, židovská šesticípá hvězda tak v sobě nese hlubokou dualitu, která odráží tragické i triumfální kapitoly židovských dějin, především však nezlomnost ducha a schopnost proměnit stigma v symbol důstojnosti a suverenity.
Projekt se uskutečnil za finanční podpory Nadačního fondu obětem holocaustu.
