V helenínské školce v Jihlavě mají Jeřabinkovou knihovnu

Knihovna pod oknem, pohodlné křesílko, lampička, příjemná atmosféra a samozřejmě kniha v ruce. To je vize a jeden ze záměrů Aleny Smazalové, zástupkyně ředitelky MŠ v Jihlavě-Heleníně. A aby podpořila u dětí vztah ke knize, zřídila s kolegyní v prostorách jednotřídní rodinné školky Jeřabinkovou knihovnu.

Jak knihovna ve vaší školce funguje?
Děti a rodiče mohou vybírat z nabídky 120 knižních titulů a mohou si je půjčit na čtrnáct dní domů, po domluvě nebo v nemoci samozřejmě i déle. Knihy do knihovny průběžně zařazujeme, přidáváme a vlivem probíraných tematických celků ve školce jejich skladbu obměňujeme. Zařazujeme knihy tradiční či odborné, knihy našeho dětství, poezii, ale i knihy od novějších a v této době vyhledávaných autorů dětské literatury.

Jakých například?
Třeba Petra Horáčka, Ester Staré a Pavla Čecha. Jejich knihy jsou čtivé, poutavé, tak akorát dlouhé, někdy zábavné, někdy tajemné, až strašidelné, ale hlavně s úžasnými ilustracemi. Knihy využíváme jako metodu motivace při činnostech s dětmi. Vždyť prožít si příběh, stát se jeho součástí, vžívat se do rolí našich knižních hrdinů, to se jen tak někomu nepoštěstí. A ta pestrá paleta emocí, které u toho s dětmi zažíváme, nás obohacuje ve všech směrech.

Co podle vás knihy dětem už v tak nízkém věku přinášejí?
Kniha umožní dětem vyvíjet se a vzdělávat, získávat zkušenosti i dovednosti. Díky ní se děti učí naslouchat, vnímat, komunikovat, sdílet, učí nás vztahu k sobě, k druhým, k posilování vzájemných vztahů v rodině. Ne nadarmo se říká: „Co se v mládí naučíš, ve stáří, jako když najdeš“.

Učíme se, že kniha je náš kamarád, stejně jako chyba. Obojí nás posouvá dopředu. Proto číst dětem knihy význam má, a obrovský. Bohužel v dnešní technické době, je kniha utlačována digitálními technologiemi. Ale my se u nás ve školce nevzdáváme.

I to byl jeden z dalších důvodů, proč nabízíme možnost půjčování knih domů. Návrat ke kořenům. K příběhům a pohádkám, k vyprávění, komunikaci, sdílení, zkrátka, k bodu, kdy jsme spolu.

Pohádky do dětství prostě patří.
Přesně tak. Smysl, řád, dobro a zlo, to vše, co děti budou potřebovat po celý svůj život a je jen na nás, abychom je k vnímání a rozlišování prostřednictvím knih přivedli.

Co je pro vás u knížek důležité?
Pro mě je důležitá vizuální stránka věci a obsah. Co knížka vypráví, jaké poselství s sebou nese. Jestli nás vede a nutí k zamyšlení. Taková kniha je hotový poklad, zásobník myšlenek a nápadů. Stačí jen otevřít okénko fantazie a představivosti, které každý z nás má, jen je potřeba ho objevovat, dát mu prostor a čas. A výtvarná stránka knihy to je to, co děti upoutá na první dobrou.

A co teprve, když si ilustrace společně prohlížíme, povídáme si o nich, o knize, o čem si myslí, že se v knize píše, o čem kniha je nebo zda by chtěly také být tam, kde hrdina knihy, tak nám naše dopolední společná chvilka ani nestačí. Proto se v letošním školním roce věnujeme knihám celoročně. Každé naše téma souvisí s knihou a navazujeme na ni různorodými činnostmi.

Jakými například?
Díky knize František z kompostu máme s dětmi ve třídě malý kompostér, kde takového žížaláka Františka chováme, a ne jednoho. Děti snáší na kompost slupky a zbytky ovoce či zeleniny. Asi se „Františkům“ u nás daří, již podruhé jsme objevili žížalí drobotinu. Nebo taková myška, která hledá nový domek nebo Pavouk Čenda, kocourek Šedík s pletenou čepicí Bubi, to jsou prozatímní hrdinové letošního školního roku. A když slyšíme: „A paní učitelko, už si tu knížku můžu půjčit domů? Už ji dáte do knihovny?“, tak víme, že jsme náš záměr splnili.

Odkud knížky ve vaší knihovně jsou?
Knihy v knihovně jsou ve velké míře z mé soukromé sbírky. Přeci jenom je to náš pilotní projekt, kdy jsme si otestovali, jak se děti a rodiče budou ke knížkám chovat. Musíme říct, že vzorně. Všechny knížky se nám zatím vrátily bez sebemenšího poškození. I to je důležité, učit děti a být jim příkladem, jak se ke knize chovat, jak listovat, otáčet stránky, kam knihu pokládat a jak.

Vztah ke knize posilujeme návštěvami programů Městské knihovny, návštěvou knihkupectví, autorským čtením, zapojením do projektu Celé Česko čte dětem, spoluprací s Oblastní galerií Vysočina, ale i s rodiči.

Je pro vás důležitá zpětná vazba?
Určitě. Proto jsme rády, když nám rodiče napíší aspoň pár vět, jak doma knížku vnímali, jak na ni dítě reagovalo v rodinném prostředí. Potěší nás i obrázek.

V blízké době chceme vytvořit onen čtenářský koutek pod oknem pro děti, v prostoru třídy, o kterém se zmiňuji na začátku mého povídání.

A v neposlední řadě, jsou knihy mým tématem bakalářské práce. Jsou mojí srdeční záležitostí, i mé kolegyně. A společně se tuto lásku ke knihám snažíme předávat dál dětem a doufáme, že jednou ony budou předávat tento dar svým dětem a pohádky a příběhy budou dál součástí jejich světů.

Vztah ke knihám podporují v Jihlavě i v dalších mateřinkách spadajících pod MŠ Mozaika. Například v MŠ Erbenova má každá třída vlastní čtecí a prohlížecí koutek. V MŠ Seifertova zase pořídili knihovozík, který funguje stejně jako knihobudka. Rodiče s dětmi si z něj mohou knihy nejen půjčovat, ale také darovat.