Stavba včera a dnes. Gynekologicko-porodnický pavilon se opět jak bájný Fénix zvedá z popela

Přestavba gynekologicko-porodnického pavilonu Nemocnice Nové Město na Moravě je v plném proudu. Dělníkům s ní pomáhají moderní stroje a technologie. Jak to ale vypadalo v době, kdy se se stavbou teprve začínalo a pavilon začal postupně vyrůstat ze země?

Samostatné gynekologicko-porodnické oddělení v novoměstské nemocnici bylo založeno v roce 1946. Tehdy se na čas stalo součástí chirurgického pavilonu. Čím dál více však vyvstávala potřeba samostatného objektu.

K realizaci stavby došlo v 70. letech minulého století a hned od počátku bylo jasné, že ne všechno půjde hladce a jednoduše. Když byl hotový projekt a vyjednáno stavební povolení, začal se hledat dodavatel stavby. Ten se sice záhy našel, stala se jím firma Základna rozvoje uranového průmyslu se sídlem v Novém Městě na Moravě, háček byl ovšem v tom, že to nebyla typická stavební firma. „Pokud měl být pavilon postaven, bylo nutné získat výjimku. Tu bylo možné vyjednat pouze v Praze. Tak jsem se tam vydal,“ začíná s vyprávěním Miroslav Böhm, dlouholetý pracovník ředitelství Okresního ústavu národního zdraví (OÚNZ), pod který tehdy novoměstská nemocnice spadala.

„Příslušný palác, kde ministerstvo sídlilo, jsem našel, a po několika předpokojích jsem se dostal až k nejvyššímu úředníkovi. Po předložení žádosti mě příkře odmítl s tím, že ta firma staví šachty, ale ne stavby pro zdravotnictví. Situace byla kritická, zasáhla však náhoda. V předpokoji se zvedl mladík a úředníkovi oznámil, že tu firmu zná. Že vybudovala a postavila u Medlova krásný hotel ROH. Z neznámého mladíka se vyklubal architekt Makovský, syn sochaře Vincence Makovského, novoměstského rodáka. Nejvyšší úředník řekl: „Tak to dejte sem.“ Práskl tam razítko a podpis s dovětkem: „Ať vás tu za rok nevidím, že nestavíte,“ vzpomíná Miroslav Böhm, který dostal výstavbu gynekologicko-porodnického pavilonu na starost.

Tehdy si všichni oddychli a stavba mohla konečně začít. Nový pavilon zásluhou neúnavných dělníků rychle „vyrůstal“ ze země. Celá stavba trvala dva roky. Značné problémy byly se zajištěním v té době nedostatkového stavebního materiálu. „Jedenkrát měsíčně se konaly takzvané kontrolní dny, a to za účasti investora, vedení stavby a technického dozoru. Kontrolován byl postup stavby dle harmonogramu, nástupu stavebních profesí a kvality prací. Tohoto jednání se také účastnil tehdejší primář gynekologie, doktor Dolínek v doprovodu svého psíka. Nezapomněl přitom na lahvičku dobrého moku, kterým jsme si společně připili na zdar budoucího díla. Tehdy to bylo dovoleno,“ popisoval průběh vedoucí stavby, Miroslav Böhm.

Ministerský úředník byl ovšem velice důsledný. „Na svoje rozhodnutí nezapomněl. Druhý rok výstavby pavilonu poslal z Prahy do Nového Města na Moravě tříčlennou komisi, která během dvou dní provedla důkladnou prohlídku stavby a jejího postupu. Stavba pavilonu byla už před dokončením, takže bylo co kontrolovat,“ připomíná si chvíle plné napětí Miroslav Böhm.  

„Výsledné hodnocení bylo naštěstí velice pozitivní. Až na drobné nedostatky byl závěrečný protokol ukončen pochvalou za velmi kvalitně provedenou práci všem zúčastněným pracovníkům,“ uzavírá vedoucí stavby.

Celkový náklad na výstavbu gynekologicko-porodnického pavilonu, a to včetně veškerého vybavení a umělecké výzdoby od akademického sochaře Františka Kovaříka činil 18 milionů Kčs. „To bylo dle technických ukazatelů 200 tisíc na jedno lůžko velmi příznivé,“ podotýká Miroslav Böhm.

Nový gynekologicko-porodnický pavilon byl slavnostně otevřený 20. prosince 1978. Tehdy bylo ve čtyřpodlažním objektu celkem 90 lůžek a tři operační sály. Uplynula ovšem další řada let a kdysi s ohromnou slávou otevřený nový pavilon se pomalu stával zastaralý a nevyhovující. „Po téměř padesáti letech od výstavby tehdy nového pavilonu gynekologie je v současné době prováděná jeho kompletní rekonstrukce. K pavilonu bylo přistavěno páté patro, ve kterém jsou umístěny nové operační sály. Zbylá čtyři patra budou kompletně odstrojena a znovu vystavěna. Změní se vnitřní dispozice a uspořádání jednotlivých gynekologických oddělení,“ přibližuje současnou přestavbu gynekologicko-porodnického pavilonu technický náměstek Nemocnice Nové Město na Moravě Jiří Drdla.

S přestavbou přicházejí ruku v ruce i nové technologie. „Celý pavilon bude zhotoven v pasivním standardu. To znamená, že bude provozován s nízkou energetickou náročností. K energetické soběstačnosti přispěje mimo jiné i fotovoltaická elektrárna vybudovaná na střeše objektu,“ přibližuje technický náměstek.

Novinkou je také propojení gynekologického pavilonu s ostatními pavilony nemocnice podzemním koridorem. „Přesun z gynekologického pavilonu v rámci nemocnice bude možný takzvaně ‚suchou nohou‘,“ upřesňuje Jiří Drdla. Určitá shoda s historií se ale týká i dnešní, moderní stavby. „Podobně jako v minulosti řídí postup výstavby tým složený z vedoucích stavby, investora, hlavního projektanta, technického dozoru, dozoru bezpečnosti práce a zástupců uživatele. K hodnocení postupu prací, plnění harmonogramu a kvality prací se scházíme každý týden. Vždy je co řešit. I my můžeme za dosavadní průběh složité stavby poděkovat zhotoviteli i ostatním zúčastněným za vstřícné a korektní jednání i za dosud kvalitně odvedenou práci,“ přitakává technický náměstek.