Spisovatelka Lucie Hlavinková na veletrhu v Brodě: „Vzpomínky pamětníků jsou to nejcennější.”
Lucie Hlavinková představila návštěvníkům Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě nový historický román Gottwaldova mumie. Spisovatelka v něm vyvrací známou fámu, že se nabalzamované tělo komunistického prezidenta Klementa Gottwalda vystavené v mauzoleu na Vítkově začalo postupně rozpadat. Skutečný důvod jeho zpopelnění byl jiný, jak se čtenáři dozvědí v knize.
Se spisovatelkou Lucií Hlavinkovou se návštěvníci veletrhu setkali hned dvakrát. Nejprve na besedě na Staré radnici, kam si ji přijeli poslechnout klienti havlíčkobrodského domova pro seniory. Se zaujetím poslouchali autorčino vyprávění o tom, jak ji doba padesátých let minulého století fascinuje. „Tehdy bylo informací málo, ale šířili se mezi lidmi rychle takovou tou šuškandou. Dnes sice máme prakticky neomezený přístup k novým poznatkům, ale stále platí, že nejvíce věříme tomu, co nám někdo blízký řekne,” vysvětlovala autorka, proč téma fám a dezinformací použila jako hlavní motiv knihy Gottwaldova mumie.
Nejstarší divačka besedy na radnici nedávno oslavila devadesát sedm let, ostatní účastníci nebyli o mnoho mladší. Proto si dobu popisovanou v prezentovaném románu sami pamatovali a mohli s autorkou sdílet své osobní prožitky. „Já ho viděla,” zvolala hned na úvod žena v první řadě, když autorka popisovala, jak byla Gottwaldovu mumii vystavená v památníku na Vítkově, kde se o ni starali desítky zaměstnanců. Hlavinková poznatky od přítomných na besedě se zaujetím poslouchala a ptala se jich na další otázky. „Vzpomínky pamětníků jsou to nejcennější,” řekla v průběhu setkání. Mnohdy prý při psaní svých knih vychází z vyprávění lidí, kteří dobu, o níž píše, sami zažili.

Lucie Hlavinková také popsala, že při přípravě každého titulu prosedí mnoho hodin v knihovně nebo v archivu. Jako vystudovaná historička je zvyklá hledat informace v odborné literatuře. Témata svých knih také konzultuje s historiky. „Ochotně mi pomáhají, protože zatímco jejich odborné studie se většinou k široké veřejnosti nedostanou, historický román si přečte více lidí a mohou se pak o tématech z našich dějin dozvědět víc,” vysvětlila spisovatelka.

Čtivý román se silným lidským osudem nenásilně přibližuje dané historické období. Čtenáře vtáhne příběh, ale zároveň mu kniha předá poznatky o době, postavách i událostech, které formovaly naši minulost a tím pádem i současnost. Hlavinková sví příběhy doplňuje o seznam pramenů, ze kterých vycházela, aby si každý mohl informace ověřit a dohledat si o probíraných tématech víc.

Odpoledne měla Lucie Hlavinková na veletrhu ještě jednu besedu. V Krajské knihovně Vysočiny diskutovala o historických románech společně s další spisovatelkou tohoto žánru Danutou Chlupovou. Ta přijela do Havlíčkova Brodu představit titul Vrstvy na dně popisující osudy tří žen z obce Těrlicko v druhé polovině dvacátého století. Autorka v knize přibližuje život v česko-polském pohraničí s ohledem na osobní zkušenost, narodila se v Českém Těšíně a patří k místní polské menšině.