Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Pokračuje obnova kostelů v Přibyslavicích

/
/
/
575 Zobrazení



Netypické soukostelí sestávající z kostela sv. Anny a kostela Narození Panny Marie v Přibyslavicích na Třebíčsku je významným moravským poutním místem. V posledních letech prochází rozsáhlou obnovou, která se nyní přiblížila dalšímu mezníku. Pokud bude letos farnost úspěšná s žádostí o dotaci Ministerstva kultury ČR, dokončí fasády středověkého kostelíka sv. Anny.

Menší z dvojice propojených kostelů (kostel sv. Anny) v sobě mísí stavební fáze středověku, renesance a baroka. Během předešlých oprav v 70. letech 20. století byly odhaleny a doplněny historické omítky s hrubou strukturou a hladce utaženými prvky kolem oken a na nárožích. Jejich poškození a technologické nedostatky si vyžádaly stavebně-restaurátorskou obnovu probíhající od roku 2019. Stříkaná vrstva s vysokým podílem cementu byla sejmuta až na fragmenty originálu a hrubě natažené omítky a soklové partie prošly odsolováním. Strukturované plochy byly přetaženy novou omítkou po vzoru odhalených zbytků a analogických příkladů.

Kostel sv. Anny, věž po rekonstrukci, foto:Lucie Herbricková

„Vápenná technologie omítek a nátěrů nyní chrání autentické pozůstatky a dodává stavbě věrohodnou rustikálnost, která reaguje na její nepravidelnosti i na proměnlivost počasí“, konstatuje Jan Bazala z územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči, který nad stavbou provádí památkový dohled.

Omítané nárožní kvádry věže byly během 20. století poničeny osekáním na kámen, který zůstal odhalen v duchu zkreslených představ o středověku. Omítka s celými obrysy kvádrů naštěstí přetrvala na rohu sevřeném druhým kostelem a poskytla jasný důkaz a vzor pro nápravu. Zvláštní uznání si zaslouží přístup Přibyslavických, kteří ji přijali za vlastní. V současné fázi zbývá dokončit krátkou západní fasádu a okna, mezi kterými se objevily i barokní kusy se stopami původního zasklení terčíky do olova. Během obnovy soukostelí byly využity finanční prostředky Ministerstva kultury ČR z Programu záchrany architektonického dědictví.

Kostel sv. Anny v Přibyslavicích, detail nového armování, foto: Lucie Herbricková

Soukostelí tvořené románským kostelem sv. Anny (původně snad P. Marie, následně sv. Gotharda) a barokním kostelem Narození Panny Marie v Přibyslavicích v okrese Třebíč, patří mezi nejvýznamnější poutní místa Vysočiny se složitou stavební historii. Původní románský kostel z 12. století se stal v první polovině 13. století součástí zeměpanského dvorce hrazeného archeologicky doloženou palisádou. Při té příležitosti byla ke kostelu na severní straně přistavěna budova s kaplí sv. Anny v přízemí a obytným prostorem v patře, na východě byl kostel prodloužen o gotické kněžiště. Kostel je poprvé připomínán roku 1224, jeho rozsáhlou přestavbu lze spojit s doklady o přibyslavické provincii, která je v letech 1231-1237 zmiňována jako věnný statek královny Konstancie, manželky Přemysla Otakara I. Kostel si přes pozdější dílčí, zejména barokní úpravy, zachoval svůj středověký charakter, včetně fragmentů nástěnných maleb v interiéru z první poloviny 14. století.

Na vnější jižní zdi středověkého kostela byl asi v 16. století namalován obraz Madony s dítětem (tzv. Přibyslavická madona) který začal být v 17. století uctíván jako zázračný a byla mu přisuzována léčivá moc. Na jeho ochranu byla k starému kostelu připojena centrální kaple, svěcená roku 1724, rozšířená v letech 1744-1766 v barokní kostel Narození Panny Marie. Celý stavební vývoj památky uzavírá výstavba dvojvěží v průčelí, která byla dokončena v meziválečném období 20. století podle projektu významného českého architekta Kamila Hilberta.
Architekt Kamil Hilbert (1869-1933) se věnoval především rekonstrukcím církevních budov. Jeho nejvýznamnějším dílem je dostavba Svatovítské katedrály. V Kraji Vysočina také podílel na úpravách baziliky sv. Prokopa v Třebíči.

  • Facebook
  • Twitter