Pacienti novoměstské nemocnice mohou rehabilitovat ve virtuální realitě
Rehabilitace formou interaktivní hry podle jednoduchého scénáře souvisejícího s každodenním životem nyní nabízejí fyzioterapeuti svým pacientům v Nemocnici Nové Město na Moravě. Ti se pomocí virtuální reality ocitají v imaginárním světě, kde pak zábavnou formou plní úkoly a zároveň tak procvičují postiženou oblast svého těla.
Rehabilitace probíhají úplně jednoduše. „Pacient si nasadí brýle a my na tabletu navolíme jednotlivé simulace, které se střídají v různých časových úsecích. Kouzlo rehabilitace ve virtuální realitě je v softwaru. Programy jsou v něm rozděleny podle druhů terapeutického cíle. Některé jsou zaměřené více na hrubou motoriku, jiné na jemnou motoriku. A další třeba na kognitivní funkce. Tyto programy jsou vhodné pro pacienty po cévní mozkové příhodě,“ popisuje vedoucí fyzioterapeut Štěpán Jáchym. „A jsou tam i programy zase zaměřené na rovnováhu a celkovou kondici,“ dodává.
Všechny interaktivní programy se dají vzájemně kombinovat. „Prolínají se skrze pět vyjmenovaných terapeutických cílů. Rehabilitace ve virtuální realitě jsou vhodné pro všechny pacienty. Nejvíce však poslouží pacientům s neurologickými diagnózami nebo ortopedickým pacientům s omezenou hybností v kloubech ramenních, loketních a podobně. Neměly by se ovšem používat u pacientů s epilepsií nebo u pacientů s poruchami vidění, se závratí či s horečnatými stavy,“ upozorňuje vedoucí fyzioterapeut.
Speciální brýle slibují pacientům rehabilitaci zábavnou formou. A mnozí z nich zapomenou na chvíli i na svou bolest. „Tím, že se dostanou do virtuální reality, se pacienti oprostí od nemocničního prostředí. Ocitnou se v naprosto jiném světě. Když pak plní daný úkol, zapomenou na všechno ostatní. Často se ponoří do svého úkolu natolik, že zapomenou i na bolest. Najednou jsou schopní udělat pohyby, které by jindy nedokázali. Dostanou se někam dál. Je to pro ně pak velká motivace,“ míní Štěpán Jáchym.
Všechny pokyny i prostředí, které brýle pacientovi nabízejí, sleduje pomocí tabletu i terapeut. To aby mohl v případě potřeby pacientovi dovysvětlit jeho úkol. „Všechno mu předem řekneme a poté zvolíme pro pacienta nejvhodnější program. Pacient pak dostane slovní instrukce. Pokud je všechny nestihne zaregistrovat, poradíme mu, co má dělat. Můžeme mu ale také úkol ztížit. Například když má třídit ovoce do bedýnek podle jednotlivých druhů, můžeme mu říct, aby bral pouze jeden druh a třídil pouze ten. Fyzioterapeut také může v průběhu terapie korigovat chybný pohybový stereotyp manuálním kontaktem či vedením pacienta s cílem rychlejší nápravy poškozené funkce. Záleží jen na naší kreativitě, jak dokážeme základní program modifikovat a přizpůsobit,“ vysvětluje Štěpán Jáchym.
„Zatím se s tím sžíváme, my i pacienti. Ale v rámci rehabilitace si virtuální realitu dovedu představit i u pacientů v následné intenzivní péči. A mohlo by to být přínosné také pro pacienty na oddělení dlouhodobě nemocných. Cvičení by jim mohlo poskytnout příjemné zpestření každodenní rutiny,“ doplňuje.