O temných etapách v historii a brexitových souvislostech v Havlíčkově Brodě

V úterý 18. srpna pokračuje veřejný program šestnáctého ročníku Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského 2020 od 15.00 debatou nazvanou Jak se společnosti střední Evropy vypořádaly s temnými etapami své historie?

Debatovat do Brodu přijede Bernd Posselt, politik, novinář a mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení, Jan Urban, publicista, jejich diskusi bude moderovat historik Michal Stehlík.

Bernd Posselt se narodil v Pforzheimu v sudetoněmecko-štýrské rodině, jeho otec byl majitelem továrny na lepenku v Jablonci nad Nisou, matka pocházela z Grazu, oba byli z Československa vyhnáni v roce 1946 na základě Benešových dekretů.
V letech 1994 až 2014 byl poslancem Evropského parlamentu, od roku 1997 zemským předsedou Svazu vyhnaných (BdV) v Bavorsku a od roku 1998 předsedou Panevropské unie v Německu.
Řadu let pracoval jako mluvčí a spolupracovník Otto Habsburského, dlouhodobě se zasazuje o zlepšování vztahů mezi sudetskými Němci a Čechy. „Je to největší český vlastenec,“ řekla o něm při svém pobytu na letní škole v Brodě novinářka Lída Rakušanová nikoli v nadsázce.
Bernd Posselt napsal několik knih, např. Znamení bouře. Politické texty 1978–1994, Vídeň, Mnichov: Amalthea, 1994, a Je náboženství nebezpečné? Pravda a terorismus, Augsburg: Sankt Ulrich 2007.
Jan Urban, publicista a bývalý novinář, přijíždí na letní školu už po druhé. Dlouhodobě se věnuje moderní české historii, v níž se samozřejmě také odrážejí vztahy Čechů a Němců, patří mezi ty, kteří upozorňují na sále bílá místa v české historii a své texty publikuje v médiích.
Se společností Centrum Vysočina, o. p. s., a havlíčkobrodským nakladatelstvím Petrkov se podílel na přípravě a vydání knihy Mary Heimann – Československo, stát, který zklamal, k níž napsal předmluvu a účastnil se společně s autorkou a Petrem Pithartem debaty při jejím křtu v únoru 2020 v Praze.
Michal Stehlík, historik, jehož hlavním tématem jsou moderní české a slovenské dějiny, dějiny střední Evropy ve 20. století, národnostní politika, politické procesy 50. let 20. století, kolektivizace, vývoj církve a jejího vztahu ke státu po roce 1945. V letech 2006–2014 byl děkanem dvě volební období na Filozofické fakultě UK v Praze, od roku 2014 je náměstkem generálního ředitele pro výstavní a sbírkotvornou činnost Národního muzea a přednáší na Filozofické fakultě UK v Praze jako docent na Ústavu českých dějin FF UK.
Tentokrát se ujme role komentujícího moderátora.

Od 19.00 se pak v klubu Oko uskuteční debata Brexit a jeho středoevropské souvislosti. Hostem bude skotský historik David Green z Glasgow University, a prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Diskusi moderuje Filip Nerad, novinář, Český rozhlas.

David Green studoval evropská politická a historická studia, je mimo jiné žákem americké historičky Mary Heimann. Ve své doktorské práci se zaměřil na československou revoluci v roce 1989. Učí na Mezinárodní škole v Glasgow a na Univerzitě Glasgow britskou a evropskou politiku a dějiny. Zajímá se hlavně o soudobé české a slovenské dějiny a politiku, o politickou účast, angažovanost a aktivismus obecněji.
V současné době pracuje na publikování své disertační práce a spolupracuje na první fázi nové publikace o subjektu alternativních modelů demokratické obrody ve Skotsku.
Tomáš Prouza, český ekonom, v letech 2004 až 2006 pracoval jako náměstek ministra financí ČR, od února 2007 do roku 2014 působil ve Světové bance, do října 2012 v Praze jako expert pro oblast finančních služeb, později jako seniorní expert v americkém Washingtonu, D.C., v letech 2014 až 2017 byl státním tajemníkem pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR a v letech 2016 až 2017 koordinátor digitální agendy ČR.
Od roku 2018 je prezidentem Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Filip Nerad, novinář, působil jako zpravodaj ČTK v Německu, pak odešel do Českého rozhlasu, kde od roku 2016 jako bruselský zpravodaj plní rozhlasový éter, Twitter a rozhlasový web tím podstatným z dění v Evropské unii.