Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Němčina a její specifika: 5 zajímavých faktů

/
/
/
536 Zobrazení



Němčina obsahuje hned několik zvláštností, které vás pravděpodobně překvapí. Některé z těchto záludností mohou snadno nadělat neplechu zejména při překladu jazyka do jiného. Zajímá vás, jaké to jsou?

Je úředním jazykem v 5 státech

Věděli jste, že němčina je nejrozšířenějším jazykem v Evropské unii? Je tedy před jazyky, jako je španělština, francouzština a dokonce i angličtina. Je úředním jazykem nejen v Německu, ale také Rakousku a Lichtenštejnsku a jedním z úředních jazyků ve Švýcarsku a Lucembursku. Němčina je navíc na 11. místě v seznamu nejrozšířenějších jazyků na světě.

Mluvnické rody nemají souvislost se skutečností

V mnoha románských i germánských jazycích jsou podstatná jména rozdělena na mužská nebo ženská, což je činí již dostatečně obtížnými pro studenty těchto jazyků. Němčina jde ovšem ještě dále, podstatné jméno může být také střední. Pohlaví slova je ovšem na rozdíl od češtiny určeno čistě gramatikou a nijak nesouvisí s tím, jak je to ve skutečném světě. Například „das Mädchen“ (dívka) je středního rodu, i když se vztahuje na ženu. To je jedna ze záludností jazyka, na kterou je třeba si dát při překladu němčiny dobrý pozor.

Podstatná jména se píšou s velkým písmenem

V němčině se všechna podstatná jména píšou s velkým písmenem na začátku slova. Na rozdíl od angličtiny nebo pravděpodobně jakéhokoli jiného jazyka, se toto pravidlo nevztahuje pouze na vlastní jména, jak to znáte z českého jazyka, ale jednoduše na všechna podstatná jména, viz již zmiňované „das Mädchen“ (dívka). Tohle pravidlo ocení zejména ti, kteří si v češtině neustále lámou hlavu nad tím, kde psát velká písmena a kde ne.

Abeceda obsahuje specifický znak

Němčina samozřejmě používá latinskou abecedu, jak ji známe. Má však navíc další souhlásku, a tou je: „ß“, zvanou „Eszett“ nebo také „ostré s“. Písmeno nikdy nestojí na začátku slova a po dlouhé samohlásce nebo dvojhlásce má podobu dvojitého s. Zatímco pro „ulici“ tedy použijeme slovo „die Straße“, pro výraz „střelba“ napíšeme slovo „der Schuss“.

Nová slova vznikají spojením již existujících slov

Němčina je známá nekonečně dlouhými slovy. Je to z důvodu, že spousta slov je tvořena spojením z již existujících výrazů. Jedním z nejdelších slov němčiny je „Grundstücksverkehrsgenehmigungszuständigkeitsübertragungsverordnung“. Jedná se o výraz pro „nařízení o delegování pravomocí týkajících se povolení k přepravě půdy“. Ale není důvod k panice. Tato tasemnicová slova můžete téměř vždy rozložit na menší srozumitelnější části. Například slovo „Staubsauger“ (vysavač) se skládá ze slov „prach“ a „sání“.

  • Facebook
  • Twitter