Nejlépe se žije hlavním městě Praze, Královéhradeckém kraji a Kraji Vysočina
V letošním roce se na stupních vítězů srovnávacího výzkumu Místo pro život umístily Hlavní město Praha, Královéhradecký kraj a Kraj Vysočina. Analytická agentura Datank v něm vyhodnocuje každoročně kvalitu podmínek pro život ve všech krajích České republiky, a to na základě dat získaných z nezávislých zdrojů a údajů z průzkumu prováděného mezi 1 600 obyvateli.
Vítězné hlavní město Praha
Ze všech osmi sledovaných oblastí je na tom Praha ve čtyřech z nich úplně nejlépe v celé České republice. Jedná se o oblast zdravotnictví a sociálních služeb, kde boduje zejména nejvyšším počtem lékařů i zubařů v přepočtu na tisíc obyvatel, nejnižší průměrnou nemocností a také nejdelší nadějí na dožití u mužů i žen. V oblasti péče o děti a vzdělávání má Praha navrch nejvyšší atraktivitou vysokých škol, nejlepšími výsledky studentů u státních maturit z češtiny i matematiky a vůbec nejnižšími předčasnými odchody studentů ze středoškolského vzdělávání. V infrastruktuře vede hlavní město v kapacitě čističek odpadních vod v přepočtu na obyvatele, stejně jako v podílu lidí napojených na kanalizaci nebo počtu veřejných dobíjecích stanic pro elektromobily v přepočtu na tisíc kilometrů silnic. V oblasti práce se může Praha pochlubit nejvyšší průměrnou mzdou, nejnižší mírou nezaměstnanosti a nejnižším počtem uchazečů na jedno místo na úřadech práce. Pouze průměrných výsledků dosahuje hlavní město Praha při srovnání s ostatními regiony v počtu lůžek v nemocnicích v přepočtu na 1000 obyvatel, dále v počtu dětí ve věku tří až pěti let umístěných v mateřských školách a v podílu mladých lidí do 24 let bez práce. Špatné je to v Praze s ekologií a bezpečností. Svědčí o tom nejnižší podíl zeleně na zastavěné ploše, nejnižší množství recyklovaného odpadu na jednoho obyvatele a nejvyšší množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace. V oblasti bezpečnosti je Praha nejslabší v objasněnosti trestných činů, stejně tak v nejvyšším počtu trestných činů na tisíc obyvatel a v nejvyšší nehodovosti na kilometr silnic. Součástí výzkumu byl rovněž průzkum spokojenosti, který na reprezentativním vzorku 1 573 lidí z jednotlivých krajů České republiky zjišťoval, jak jsou lidé v místě svého bydliště spokojeni s podmínkami pro život. Z průzkumu spokojenosti vyplynulo, že lidé jsou se životem v Praze nejspokojenější z celé České republiky.
Stříbrný Královéhradecký kraj
Královéhradecký kraj vděčí za svůj úspěch především výborným podmínkám v oblasti zdravotnictví a sociální péče a také v oblasti volnočasových aktivit a turismu. Při celorepublikovém srovnání dosahuje nadprůměrných výsledků téměř ve všech zkoumaných kritériích zdravotní a sociální péče, jako je počet lékařů i zubařů v přepočtu na 1000 obyvatel, počtu lékáren na sto tisíc obyvatel, kapacitě zařízení pro seniory nebo průměrné naději na dožití u mužů i u žen. V oblasti volnočasových aktivit a turismu se konkrétně jedná o počet kulturních akcí na 100 tisíc obyvatel, počet sportovních oddílů České unie sportu na sto tisíc obyvatel, počet knihoven i počet registrovaných čtenářů a v neposlední řadě také nadprůměrnou délku pobytu hostů v ubytovacích zařízeních. K tomu se v Královéhradeckém kraji připojuje nejnižší produkce komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele, velmi nízký počet žáků na jednu třídu základní školy nebo nízký počet trestných činů připadajících na tisíc obyvatel. Pouze průměrných výsledků dosahuje region, pokud jde o investice do ochrany životního prostředí v přepočtu na obyvatele, počet lůžek v nemocnicích na tisíc obyvatel nebo v úspěšnosti studentů u státních maturit z českého jazyka. Zapracovat by to chtělo především na počtu lidí napojených na kanalizaci, přiblížení průměrných mezd mužů a žen, snížení míry nezaměstnanosti a také počtu usmrcených na silnicích v přepočtu na tisíc kilometrů silnic. Z průzkumu spokojenosti vyplynulo, že lidé zde žijící jsou subjektivně druzí nejspokojenější s podmínkami pro život v místě svého bydliště v porovnání se všemi kraji České republiky.
Bronzový Kraj Vysočina
Za celorepublikově třetím místem Kraje Vysočina stojí vyvážené výsledky ve všech sledovaných oblastech. Podíl zeleně na zastavěné ploše je v kraji vůbec nejvyšší ze všech regionů České republiky. V kraji lidé myslí na životní prostředí, alespoň o tom svědčí velmi vysoké množství recyklovaného odpadu v přepočtu na obyvatele. Naděje na dožití u mužů i žen je zde jedna z nejvyšších v celé České republice. S kapacitami mateřských škol zde není problém, alespoň to ukazuje vůbec nejvyšší procento dětí ve věku tří až pěti let v nich umístěných. V kraji je nejnižší počet aut na tisíc kilometrů silnic, nejvyšší volební účast, nejnižší podíl nezaměstnaných mužů, velmi nízký počet trestných činů na tisíc obyvatel a také velmi vysoký počet kulturních akcí na sto tisíc obyvatel. Pouze průměrných hodnot dosahuje Kraj Vysočina, pokud jde o počet lůžek v sociálních zařízeních, dále v počtu dětí připadajících na jednu třídu základní školy, ve výsledcích studentů u státních maturit z českého jazyka a také v průměrných mzdách a cenách bytů v poměru ku mzdám. Za větší pozornost by stálo snížení produkce komunálního odpadu, která je jedna z nejvyšších v celé České republice. Nejnižší je zde podíl čištěných odpadních vod vypouštěných do kanalizace. V kraji je rovněž velmi nízký počet policistů v přepočtu na sto tisíc obyvatel, naopak velmi vysoký počet požárů na tisíc obyvatel. Subjektivní spokojenost lidí s kvalitou podmínek pro život je v Kraji Vysočina na šestém místě ze všech čtrnácti krajů České republiky.