Na Vysočině někdo otrávil dva orly mořské. Jeden byl v čase nálezu ještě živý

První letošní případy cílené otravy dravců řeší tento týden Česká společnost ornitologická (ČSO). Na dvou místech na Vysočině traviči otrávili dva orly mořské a jednu káni lesní, přičemž jeden z orlů byl nalezen ještě živý a byl převezen do záchranné stanice.

Na vině je zřejmě opět zakázaný nervový jed karbofuran. Psovodka ČSO se speciálně vycvičenými psy bude oblast prohledávat ještě i příští týden, aby našla případné další oběti a návnady a předala je policii. Ornitologové apelují na veřejnost, aby se s případnými informacemi o trávení a pokládání otrávených návnad obracela na policii.

K Osové Bítýšce psovodka ČSO Klára Hlubocká vyjela k případu otráveného orla mořského, jehož nález nahlásil myslivec. „Pravděpodobně jde o orla z nového páru, který tu nedávno dohledal ornitolog Tomáš Kněžíček. Druhého orla, zřejmě jeho partnera, jsem během terénní prohlídky pozorovala v okolí. V terénu jsme pak dohledali ještě otrávenou káni lesní,“ říká Klára Hlubocká.

Kláře Hlubocké mezitím zavolal Petr Mückstein ze správy CHKO Žďárské vrchy, aby ohlásil nález dalšího orla mořského, taktéž na Vysočině, ale tentokrát u Benátek u Ždírce nad Doubravou. „Tento orel byl v čase nálezu ještě živý. Telefonicky jsem dávala instrukce, jak postupovat a pokusit se orla zachránit. Převezli ho do záchranné stanice, kde se pokoušejí mu zachránit život,“ dodává Klára Hlubocká.

Umírají v bolestech za plného vědomí
Karbofuran, který traviči dravců nejčastěji používají, hned po požití ochromí nervovou soustavu. Zvířata umírají za plného vědomí v bolestech a křečích. Při tom nemohou dýchat, roztahují křídla a zatínají pařáty. Jedná se o mimořádně krutý způsob usmrcení. Karbofuran je pro přílišnou jedovatost od roku 2008 v Evropské unii zakázaný. Dříve se používal v zemědělství. Dnes je zakázané ho i jen mít doma. Přesto u nás existují zásoby.

Klára Hlubocká na místo druhého případu přijela kolem 16.00 a před setměním stihla se psy projít jen část terénu. „Hledání otráveních zvířat a návnad by bylo potmě příliš riskantní. Místo proto prohledáme ještě v pondělí,“ doplňuje Klára Hlubocká.

Případy si převzala kriminální policie. Za loňský rok ČSO zaznamenala 25 otrávených dravců. Od roku 2017, kdy existuje psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii na 150 případů, jejichž obětmi se stalo přes 500 zvířat. Za trávení divoce žijících ptáků byli v Česku pravomocně odsouzeni dva lidé. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři ze Strakonicka podmíněný trest 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku za otrávení orlů mořských a krkavců velkých karbofuranem v roce 2019. V roce 2022 byl odsouzen chovatel drůbeže a holubů a myslivec z Břeclavska na tři roky podmíněně s odkladem na tři roky za otrávení dvou luňáků červených a dalších živočichů karbofuranem v roce 2021.

Reálný počet otrav je vyšší než případy zaznamenané ČSO. „Na celou republiku máme pouze jednu psovodku. Aby se podařilo dopadnout další traviče, je potřeba i pomoc veřejnosti. V případě nálezu podezřelých uhynulých ptáků může veřejnost pomoci ohlášením. Pokud k trávení dojde v našem okolí a máme informace, které by mohly k usvědčení traviče pomoci, podejme svědectví. A pomoct lze také jasným postojem v rodině i mezi přáteli, že trávení je naprosto neakceptovatelné. Nejbližší rodina a přátelé traviče totiž často o jeho počínání vědí. V takovém případě zkrátka není možné trávení jen tiše tolerovat,“ upozorňuje Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Psovodka Klára Hlubocká v terénu pátrá po otrávených návnadách a jejich obětech s Chesapeake Bay retrívry – psem Vikym a fenou Irbis. Jsou speciálně vycvičení, aby nález psovodce pouze označili a nijak se u něj nezdržovali, aby jim nehrozilo otrávení vdechnutím jedovatých výparů. Hlubocká je v Česku jedinou specialistkou na vyhledávání otrávených návnad a jejich obětí. Úzce spolupracuje s policií.

Příručka Ptačí kriminalita volně ke stažení
Co dělat v terénu při podezření na trávení, zástřel, nelegální past… je podtitul nové příručky o ptačí kriminalitě. Příručka je určena všem milovníkům přírody, ornitologům, ale i lidem, kteří do přírody chodí za jiným účelem. S otráveným nebo zastřeleným dravcem se může setkat kdokoli, od pejskařů po skautské oddíly. Při své práci ji mohou využívat orgány činné v trestním řízení i pracovníci státní ochrany přírody nebo záchranných stanic.