Musíme si připomínat, proč být na Jihlavu hrdí

Bývalý náměstek jihlavského primátora Martin Laštovička, který v únoru z osobních důvodů rezignoval na svoji funkci, stojí za akcemi, jakou je například historická konference Iglavia historica, přestavba Stříbrného domu, odhalení pamětních desek letcům RAF nebo Kapří den, které mají jediný cíl – být hrdí na svoje město.

Na radnici jste nastoupil v roce 2018 jako uvolněný zastupitel, co bylo vaším úkolem?
Moje pozice v té době nebyla ani tak politická jako odborná. Zastával jsem post uvolněného zastupitele pro městskou památkovou rezervaci, což pro mě byla výzva, do které jsem šel s velkým elánem. Vzpomínám si, že tenkrát pro mě na radnici nebyla ani kancelář. Tehdy mi Tomáš Lakomý dal plánek radnice a já jsem si podle něj hledal místo, kde bych mohl sedět. Díky tomu se mi podařilo najít zajímavou půdu nad zasedací místností zastupitelstva, kterou se nám podařilo přetvořit na novou zasedací síň, pod názvem Ateliér.

Vzpomenete si na vaše první úkoly v roli uvolněného zastupitele?
Začal jsem mimo jiné pracovat na projektu Jihlavské historické domy ve spolupráci s fakultou architektury VUT Brno a Archaiou Brno, jehož výsledkem je zmapování více než 50 domů v majetku města, z nichž jsme 27 nejcennějších podrobně prozkoumali.

Jedním z nich je i dům na Masarykově náměstí 21, na jehož rozsáhlou rekonstrukci se vám podařilo – už jako náměstkovi tehdejší primátorky – získat dotace z Norských fondů.
Přesně tak, jde o dnes známý Stříbrný dům. Velké poděkování patří i zmíněné Karolíně Koubové, která mě hodně podržela. Termíny pro získání dotace byly opravdu šibeniční. Nakonec jsme to ale zvládli a dům prošel rozsáhlou obnovou se současným architektonickým přesahem, která nás zavádí zpět do doby, kdy v něm žili bohatí měšťané. Dnes Stříbrný dům slouží k přednáškám, konferencím, koncertům a zázemí tam mají i Jihlavský architektonický manuál, Centrum dokumentárního filmu nebo tradiční čajovna.

V domě se navíc podařil i jeden významný objev.
Při rekonstrukci tam archeologové našli razidlo a pozůstatky středověké mincovny. Můj táta mi tehdy říkal, že je to něco mimořádného a neopakovatelného. V minulosti se místa, kde mohly mincovny být, neustále neúspěšně hledala a nám se to podařilo.

A právě mincovnictví by mělo být tématem už čtvrtého ročníku konference Iglavia historica, kterou jste zakládal.
Mám velkou radost, že se z konference Iglavia historica stala v Jihlavě každé dva roky tradice. První jsme uspořádali v roce 2020 u příležitosti výročí 750 let stavebního řádu Přemysla Otakara II. Ta příští se uskuteční v roce 2026 a chceme ji věnovat mincovnictví v Jihlavě a v Českém království ve 13. století, kdy právě naše město hrálo prim ještě před slavnou dobou Kutné Hory. K vidění bude samozřejmě i samotné razidlo nebo brakteáty, které jsme ve Stříbrném domě našli. Je potřeba si historii připomínat a promítat ji do našeho současného bytí, abychom byli na Jihlavu pyšní.

I proto jste stál u zrodu Kapřího dne?
Ano, to je totiž další událost, která by nám měla připomenout, proč být na Jihlavu hrdí. Naši předci v roce 1402 – na druhou neděli postní – ubránili město před napadením nepřátel. Ve středověku tento den lidé každoročně oslavovali poutěmi a procesím. My jsme tuto tradici obnovili. Stala se z toho krásná akce pro rodiny s dětmi. A právě u dětí je potřeba začít pouto s Jihlavou – s jejich domovem – prohlubovat a učit je, aby si je chránily.

I proto jste během svého působení na pozici náměstka nezapomínal na ty, kteří za naši svobodu v minulosti bojovali a položili za ni to nejcennější, svoje životy?

Přesně tak. Ve spolupráci s bývalým ředitelem Městské policie Jihlava Janem Frencem jsme v roce 2022 odhalili například desku na Jakubském náměstí č. 10, kde bydlel letec, stíhač RAF plk. i. m. Vilém Göth. Už o rok dříve – tedy v roce 2021 – jsme odhalili pamětní desku štábního kapitána Bohuslava Skořepy a jeho syna ppkl. i. m. Zdeňka Skořepy, který byl navigátorem v Královském bombardovacím letectvu. Byl jsem i jedním z iniciátorů památníku obětem Babických procesů přímo na místě poprav u Vysoké školy polytechnické Jihlava, který jsme odhalili v loňském roce.

Je něco, co jste ve své funkci nestihl a rád byste to pomohl ještě dotáhnout do konce?

Těch věcí je určitě víc, ale vyzdvihl bych asi Starohorský náhon. Ve 14. století vedl údolím podél řeky Jihlavy z Rantířova do Starých Hor. Byl dlouhý 7 kilometrů a přiváděl vodu, která poháněla vodotěžné stroje u dolů. Dodnes jsou v lesíku nad křižovatkou ulic Humpolecká a Romana Havelky po dolech obrovské jámy v terénu, takzvané pinky. Chtěl bych celou trasu zaměřit a zapamátnit a vybudovat tam naučnou stezku, která bude tuto významnou historii připomínat.