Lesní porosty Vysočiny se po kůrovci pomalu obnovují, majitelé musí vynakládat na jejich obnovu velké prostředky

Vysočina je charakteristická vysokým počtem drobných vlastníků lesů, kteří tvoří šestinu všech vlastníků z celé republiky. V současnosti se potýkají s řadou problémů a podle jejich slov jim chybí větší podpora ze strany státu.

Drobné vlastníky lesů zastupuje Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL), dobrovolná organizace sdružující vlastníky a správce nestátních lesních majetků. K 1. říjnu 2024 je ve SVOL organizováno 1596 vlastníků lesů s celkovou výměrou téměř 556 000 ha lesa, což je 21 % výměry všech lesů v České republice.
Vizí SVOL jsou zdravé a prosperující lesy i pro příští generace. Mezi hlavní cíle sdružení patří: podílení se na tvorbě lesnické politiky a legislativy, pomoc členům při obhospodařovaní lesů, společný obchod se dřívím, lesní osvěta a publikační činnost.

V současnosti je předsedou Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) Jiří Svoboda, který přes dvacet let vede Lesní družstvo obcí Přibyslav.

Jak se proměnily lesy na Vysočině v posledních letech kvůli kůrovcové kalamitě?
Kůrovcová kalamita zasáhla Vysočinu velice intenzivně, zejména v její jižní a západní části. Za čtyři kůrovcové roky bylo vytěženo několik milionů metrů krychlových smrkového dříví. Téměř polovinu lesů na Vysočině tvoří drobné majetky s velikostí do jednoho hektaru, a tak vliv kůrovcových těžeb byl velice silný, jak na vzhled krajiny, tak i na ekonomiku vlastníků.
V současné době už byla celá řada holin zalesněna a jizvy se pomalu začínají zacelovat. Potrvá to ale ještě poměrně dlouho, než lesy na Vysočině budou zase ve stavu, jaký si představujeme. Nepochybně dojde ke změně druhové skladby významné části lesů, zejména u větších vlastníků. Ne všichni vlastníci ale mají sílu a prostředky zalesnit vše v nejbližší době. Zalesnění kalamitních holin je velice drahé a pracné.

Jaké jsou důsledky odlesnění některých částí Vysočiny, jak pro vlastníky lesů, tak pro ostatní obyvatele?Odlesnění má několik důsledků, jednak ovlivní místní klima, také s jistým zpožděním jistě ovlivní i zdroje podzemních vod. Lidé jistě vnímají změnu celkového rázu krajiny, protože často byly odlesněny celé kopce, či několik kopců najednou.

Dojde i ke změnám ve využití lesů, bude chvíli trvat, než v lesích zase začnou růst lesní plody, zejména některé druhy hub, a než budou opraveny cesty poničené intenzivní těžbou. Budeme si nepochybně muset pár let počkat, než bude vzhled krajiny zase malebný jak v minulosti.

Co je v současnosti největším problémem pro vlastníky lesů v regionu a v čem může pomoci stát, kraj, obce, případně neziskový sektor?

Pro část vlastníků je jistě problém v tom, že vytěžili významnou část, někdy i celý majetek, a prodali dříví v době, kdy mělo mizivou, nebo i zápornou cenu. Nyní musí odstranit klest, zalesnit holiny a několik roků se o kultury starat. Stojí to obrovské peníze v řádech statisíců korun na jeden hektar. Stát poskytuje prostřednictvím krajů podporu některých činností, ale zhruba z padesáti tisíc vlastníků žádá asi deset procent. Ostatní buď rezignovali a nedělají nic, a nebo vše platí z jiných příjmů. Bylo by jistě žádoucí, aby podpora byla cílená a přispěla zejména těm vlastníkům, kteří kalamitou přišli o těžební možnost do budoucna a budou muset čekat na výnos z lesa zhruba 30 let. Významným problémem je stav lesních cest, a tady je asi prostor pro obce a kraje, aby pomohly konsolidovat tuto situaci.

Jak se díváte na spolupráci mezi vlastníky lesů a zemědělci, resp. zemědělskými výrobci na Vysočině? Celá řada vlastníků lesů současně hospodaří i zemědělsky, tam jistě žádný problém nebude. U těch vlastníků, kteří sousedí se zemědělskou půdou, která jim nepatří, ale často při těžbě a přibližování dochází ke střetům. Není to jen nedostatek vůle se dohodnout, ale často je to problém byrokratické zátěže stran dotační zemědělské politiky, kdy jakékoli narušení půdního bloku přináší zemědělcům významné potíže. Zejména v kalamitních těžbách, kdy se spěchalo, tak mnohdy docházelo k narušení dobrých sousedských vztahů.

Dnes se situace uklidnila, ale zpřístupnění celé řady majetků je problematické a pozemkové úpravy, které to řeší, jdou poměrně pomalu.

Ve čtvrtek 28. listopadu se koná pod záštitou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR pro poslance odborný seminář téma: Novela lesního zákona – méně regulace, více motivace.