Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Jihlava chystá výstavu s Příběhy našich sousedů

/
/
/
209 Zobrazení



V Jihlavě je k vidění jedinečná výstava. Ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum ji připravili pracovníci jihlavského odboru školství. V Parku Gustava Mahlera jsou vystaveny fotografie a vzpomínky šestnácti pamětníků z projektu Příběhy našich sousedů.

Velký podíl na vzniku výstavy mají žáci základních škol a gymnázia. Právě ti od roku 2014 s lidmi, na jejichž silné příběhy by se nemělo zapomínat, v Jihlavě a jejím okolí natáčejí. „Od roku 2014, kdy Jihlava začala s organizací Post Bellum spolupracovat, se do projektu Příběhy našich sousedů zapojilo celkem 14 škol s 242 dětmi a 49 učiteli. Dohromady vyzpovídali už 61 pamětníků,“ doplnil vedoucí odboru školství Tomáš Koukal. Výstava pak bude k vidění až do 30. září.

Výhra nad sbornou

Jeden z panelů bude na výstavě věnovaný například hraběti Janu Podstatzkému-Lichtensteinovi. Jeho rodina v roce 1948, poté co jim byl zabaven veškerý majetek včetně zámku ve Velkém Meziříčí, emigrovala a usadila se v Chile. Na výstavě nebude chybět ani fotografie s příběhem historika, badatele a spisovatele Ladislava Vilímka nebo hokejisty Jiřího Holíka. Ten mimo jiné zavzpomínal na Mistrovství světa v ledním hokeji v roce 1969. Tehdy totiž českoslovenští sportovci porazili ve dvou zápasech sovětskou sbornou a alespoň symbolicky jim oplatili okupaci naší země v roce 1968.

Pamětníků ubývá

Podle dlouhodobé jihlavské koordinátorky projektu Příběhy našich sousedů Marie Bohuňovské pamětníků bohužel ubývá. „A to hlavně těch, kteří by mohli zavzpomínat na konec války a odsun Němců. Už se není téměř možné ptát lidí, co zažili v padesátých letech,“ uvedla s tím, že je ale dost těch, kteří mohou ještě promluvit o zážitcích z roku 1968. „Navíc pamětníci jsou i ti, kteří v roce 1989 zažili změnu režimu. Ne všichni o tom ale chtějí vyprávět. Zvláště lidé, kteří zažili komunistické lágry. Je v nich totiž stále strach,“ doplnila Marie Bohuňovská.

  • Facebook
  • Twitter