Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
img

Foyer chirurgického pavilonu novoměstské nemocnice obsadil Mirek Dušín s Rychlými šípy. Mluví i ukrajinsky

/
/
/
356 Zobrazení



Pro ukrajinské i české děti, pro malé i ty odrostlejší, kteří dodnes ctí věrné kamarádství a mají rádi dobrodružství. Právě jim je věnovaná nová výstava, kterou ve foyer chirurgického pavilonu Nemocnice v Novém Městě na Moravě připravil jeden z členů Sdružení přátel Jaroslava Foglara (SPJF) a současně lékař z novoměstské nemocnice Pavel Jenerál.

„První foglarovku mi začal předčítat můj otec v době, kdy jsem ještě neuměl číst, asi kolem pátého roku věku. Byli to Hoši od Bobří řeky, příběh kamarádů, kteří se rozhodnou trávit svůj čas trochu jinak než bezcílným povalováním a potulováním, a vydají se spolu se zkušeným táborníkem, studentem medicíny Rikitanem, na tábor do Sluneční zátoky nedaleko Ledče nad Sázavou. Tam zažívají různá nevšední dobrodružství, loví „bobříky“, kteří představují různé znalosti a dovednosti a pomáhají tak formovat jejich osobnost. Nemohl jsem se však dočkat chvíle, až bude mít taťka čas na čtení, tak jsem pozoroval maminku, které v té době dělala nějakou práci na psacím stroji a dotazoval jsem se jí, co znamenají jednotlivá písmenka. Potom jsem si je opakovaně zkoušel psát a po několika dnech jsem měl knihu dočtenou. Foglar mě vlastně naučil číst. Následovala Záhada hlavolamu, rychlošípácké komiksy a řada dalších. Tehdy komunisty zakázaný, respektive nevydávaný Foglar, se pro mě stal fenoménem. Strýce, který pracoval v Královopolské strojírně, jsem uprosil, aby mi vyrobil ježka v kleci. Dnes mám ve sbírce řadu artefaktů, foglarovky v několika vydáních a ježky v kleci už není pomalu kam dávat. Poslední, který se nechal v mé vitrínce zavřít i s klecí, je dřevěný v barvách trikolory. A jeho bráškové byli předáváni při příležitosti zahájení našeho předsednictví v Evropské unii. S Jaroslavem Foglarem jsem se setkal opakovaně i osobně a knihy, které vyšly ještě před jeho smrtí, mám podepsané. Vstup do SPJF byl tedy samozřejmým vyústěním mého zájmu o autora,“ vysvětluje Pavel Jenerál.

V tomto roce uplynulo už 115 let od narození Jaroslava Foglara, autora mnoha knih pro mládež. Legendární hrdinové jeho nejznámějších publikací, skupinka chlapců z Rychlých šípů, se nyní ocitli i v Novém Městě na Moravě. Pětice ve složení Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Rychlonožka a Červenáček prožívá na výstavních panelech ve foyer chirurgického pavilonu svá dobrodružství. Jednotlivé komiksové příběhy jsou zaznamenány nejen v češtině, ale také v ukrajinštině. Členové Sdružení přátel Jaroslava Foglara totiž chtěli pomoci ukrajinským dětem žijícím dočasně v České republice. Proto nechali přeložit Rychlé šípy do jejich rodné řeči. O překlad se postarala kyjevská rodačka Irina Zabijaka. „Nejsem sice přímo funkcionářem SPJF, pouze řadovým členem, ale na facebookovém profilu jsem s Foglarovci v kontaktu. Myšlenka pořádat výstavu mě zaujala, prokonzultoval jsem tedy možnost instalace v naší nemocnici s vedením. Velmi mě potěšil vstřícný přístup i zájem paní ředitelky a paní tiskové mluvčí. Pak už jen stačilo zajistit materiály na centrále SPJF. Navíc mi bylo poskytnuto několik výtisků ukrajinského vydání Rychlých šípů, kterými jsem už potěšil některé ukrajinské děti při návštěvě své dětské chirurgické ambulance,“ říká Pavel Jenerál.


Výstava se už dostala i na několik dalších míst v České republice. V nemocničním areálu v Novém Městě na Moravě bude k vidění až do poloviny září. „Překlad Rychlých šípů byl, myslím, velmi dobrým počinem. Hodnoty, které charakterizují dílo Jaroslava Foglara, jsou stále aktuální a mají co říci nejen českým dětem, ale mají i platnost nadnárodní. Není to jistě první překlad, ve své sbírce mám i jiné cizojazyčné foglarovské knihy, nejzajímavější je asi ta v esperantu. Paní překladatelka odvedla velmi rychle velký kus práce, nepřekládala jen z češtiny, ale i z foglarovštiny. Zajímalo by mě, kde hledala třeba adekvátní výraz pro Rychlonožkovo u jóviše nebo pro plantážníky,“ podotýká Pavel Jenerál.
„Věřím, že výstava nezůstane bez povšimnutí. Že zaujme ukrajinské, ale i české dětské návštěvníky. A také že vrátí do dětských let i jejich rodiče a prarodiče. Pokud to tak bude, splatíme tak svým zájmem Jaroslavu Foglarovi zase kousek dluhu z doby, kdy ho totalitní režim cíleně a vytrvale umlčoval,“ dodává.

  • Facebook
  • Twitter