Brodská radnice se zařadila vedle Karlova mostu. Budova je po rekonstrukci národní památkou

Havlíčkův Brod má nově objekt na seznamu národních kulturních památek. Stala se jím budova Staré radnice na Havlíčkově náměstí. Ta v předešlých letech postupně procházela rekonstrukcí, která byla ukončena letos v červnu. Významný titul budova získala v poslední fázi oprav.

Skutečnost, že se Stará radnice dostane na seznam nejchráněnějších památek, nebyla na začátku rekonstrukčních prací vůbec v plánu. Ministerstvo kultury ČR se ale loni s rozšířením kulturních památek zaměřilo právě na staré významné radniční objekty. Kandidáty navrhovaly odborné instituce a finální seznam poté schválila vláda. V celé republice tento status získalo čtrnáct radnic.

„Titul národní kulturní památky je hezký, dostali jsme se do společnosti Karlova mostu nebo vily Tugendhat, ale rozhodně nechceme cestovní ruch v Brodě stavět pouze na něm. Lidé mají možnost přijít na prohlídku a rádi bychom po vzniku oficiálního ceníku prostory nabídly k využití veřejnosti,“ říká ke kulturnímu využití Staré radnice Tereza Šišmišová, koordinátorka kultury a cestovního ruchu v Havlíčkově Brodě.
Celý projekt rekonstrukce bylo nutné rozdělit do čtyř ucelených etap. Město nedisponovalo natolik vysokou částkou, aby mohlo akci uskutečnit naráz. Peníze vynaložené z městského rozpočtu na kompletní stavební akci se pohybují na hranici sta milionů korun. „My jsme se v průběhu snažili získat nějaké dotace, kromě drobných příspěvků pro nás ale nebyly vhodné tituly. Řádově jsme tak dostali statisíce,“ říká místostarosta Havlíčkova Brodu Libor Honzárek. Dohromady tak město získalo z několika zdrojů bezmála pět milionů. Pak pomohlo právě získání statusu národní kulturní památky, díky čemuž získala Stará radnice dvanáct milionů z evropských dotací.

Rekonstrukce památkově významných budov je velice často o kompromisu investora, architekta a památkářů. Stejně to bylo i v případě havlíčkobrodské radnice. V červeném sále stavbaři odhalili původní dvanáctimetrové tesané trámy. Původně je měly stavaři odstranit, nakonec padlo rozhodnutí je zachovat, proto také muselo dojít k úpravě stavebního projektu. Změnila se skladba podhledů a požárněbezpečnostní řešení. „Novou povrchovou úpravou zdí byly vápenné klety, což není úplně standardní materiál, zejména u novostaveb. Je to materiál používaný v minulých stoletích a jedná se o vápno s pojivem. To pro nás bylo hodně nové, museli jsme vzorkovat, podstoupit školení, naučit se postup, aby ho chlapi uměli,“ říká projektový manažer stavební firmy Roneli Libor Šob k opravám historické budovy.
Při stavebních úpravách se také došlo k vybudování výtahu místo hydraulické plošiny a stavba se díky němu stala bezbariérovou a přístupnou všem lidem bez omezení.
Místo Krajské knihovny Vysočiny je nyní na Staré radnici nově Turistické informační centrum. Jeho součástí e i galerijní prostor a sálek s historickou expozicí o městě. Její součástí je také model centra města, který vychází z fotografií z brzkého poválečného období. Je propojen s digitální obrazovkou, na které si lidé mohou prohlédnout fotografie konkrétních staveb.

Autor: Petr Sojka, absolvent Letní žurnalistické školy Karla Havlíčka Borovského 2024
Foto: Libor Blažek, HBin