Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views : Ad Clicks : Ad Views :
Podpořte nás prosím.

Please turnoff your ad blocking mode for viewing your site content

img

Jihlavská galerie představí Miloše Jiránka

/
/
/
142 Zobrazení

Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě pořádá ve čtvrtek 23. května v 17.00 vernisáž výstavy Miloš Jiránek (1875-1911) Tichý hlas. Výstava představí jednu ze zakladatelských osobností českého moderního umění, malíře, literáta, výtvarného kritika a také organizátora výtvarného života přelomu 19. a 20. století.

„Ve svém rozsáhlém malířském díle ovlivněném francouzským impresionismem i následnými moderními směry usiloval Jiránek o nové pojetí zejména figurální malby, ale i portrétní tvorby, krajinomalby a námětů zachycujících všední život,“ uvedla kurátorka výstavy Jana Bojanovská.

Miloš Jiránek – životní data
19. listopadu 1875 – narozen v Lužci nad Vltavou jako starší ze dvou synů Ladislava Františka Jiránka a Marie Jiránkové, rozené Kratochvílové.
1886-1894 – studia na Akademickém gymnáziu v Praze. Navštěvoval soukromé hodiny kreslení u malíře J. F. Gretsche.
1894 – zapsal se na Akademii výtvarných umění v Praze k M. Pirnerovi, odkud po třech semestrech odešel k V. Hynaisovi. Zároveň studoval dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy.
1896 – vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes
1897 – spolupracoval se spolkovým časopisem Volné směry a stal se výtvarným kritikem Radikálních listů.
1900 – v březnu předčasně ukončil studia a odjel do Benátek a Terstu. Po návratu maloval v Troji u Prahy. V září odjel do Paříže, kde se seznámil se sochařem Augustem Rodinem.
1901 – začal se ve větší míře věnovat portrétům.
1902 – podílel se na organizaci pražské výstavy A. Rodina, v červenci se usadil ve Velké nad Veličkou a začal malovat místní prostředí. V říjnu se vrátil do Prahy.
1903 – dokončil obraz Sprchy v pražském Sokole (NG Praha), kterým modernisticky přehodnotil akademické téma mužského aktu. Od dubna pobýval a tvořil na Horňácku v Nových Lhotkách (Nová Lhota). Koncem května se přesunul do Velké. V červenci se usadil v Myjavě, kde jej inspirovaly místní trhy a krajina.
1904 – počátkem roku pobýval v Mnichově. V červnu se usadil v Detvě, kde se zaměřil na figurální náměty. Stále intenzivněji se zabýval realizací zbojnického cyklu (1902-1906). Koncem roku se seznámil se svou budoucí ženou Antonínou Zedníkovou, studentkou pražské Uměleckoprůmyslové školy, která se záhy stala jeho stěžejním modelem.
1905 – v dubnu se vydal opět na Slovensko a usadil se v Detvě. Do Prahy se vrátil již koncem května. Podílel se na přípravě pražské výstavy E. Muncha. Vydal studii o J. Mánesovi.
1906 – v dubnu a srpnu se vypravil na poslední delší pobyty na Slovensku. 15. prosince se oženil s Antonínou.
18. října 1907 – narodili se synové Miloš a Ladislav
1908 – dokončil autobiograficky laděnou knihu Dojmy a potulky 1901-1908, kterou vydal SVU Mánes. Vydal také studii o H. Schwaigrovi.
1909 – stal se členem výboru SVU Mánes a šéfredaktorem Volných směrů, léto strávil s rodinou ve Starém Kolíně a v Labské Týnici (Týnec nad Labem), kde maloval krajiny a městské exteriéry. Vznikla jeho zásadní přednáška O českém malířství moderním.
1910 – v dubnu zahájil svou první soubornou výstavu v pražském Topičově salonu, místo veřejného docenění se jeho dílo setkalo s nepochopením a kritikou. V létě pobýval s rodinou v Nových Dvorech, kde se věnoval krajinným a architektonickým motivům. Na sklonku podzimu se vlivem pracovního vypětí a stresu nervově zhroutil.
1911 – v březnu absolvoval léčení ve francouzském Mentonu. Po návratu do Prahy se jeho zdravotní stav zhoršoval. 28. srpna se narodila dcera Milada. 2. listopadu zemřel v nervovém sanatoriu ve Veleslavíně u Prahy na tuberkulózní zánět mozkových blan.

Zapůjčitelé: kromě OGV v Jihlavě a KGVU ve Zlíně, dále SNG Bratislava, GMU v Roudnici nad Labem, Moravská galerie v Brně, Oblastní galerie Liberec, GVU v Ostravě, ZČG Plzeň, SGVU v Litoměřicích, Památník národního písemnictví, Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group a také soukromí zapůjčitelé.

  • Facebook
  • Twitter