Události 17. listopadu si Jihlava připomene filmem, výstavou i on-line hrou
Výročí sametové revoluce i Mezinárodního dne studenstva si lidé v Jihlavě mohou připomenout snímkem 1989: Z deníku Ivany A. nebo výstavou Nesmíme zapomenout: Jan Opletal a další oběti listopadu 1939.
Jihlava si připomene sametovou revoluci, Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Ve středu 13. listopadu je ve Stříbrném domě připravena projekce filmu podle autentického deníku osmnáctileté Ivany A. Ta osobitým pohledem středoškolačky reflektuje poslední rok existence komunistického Československa. Snímek 1989: Z deníku Ivany A. Karla Strachoty můžete vidět od 17:30 v hudebním sále, vstup na projekci je zdarma.
V prostorách Stříbrného domu začne ve stejný den – tedy ve středu 13. listopadu – také výstava 1989: Rok zázraků. Pojednávat bude o pádu komunistického režimu v československém i světovém kontextu. Celkem 12 plakátů je doplněno faktografiemi, tehdejším tiskem i vzpomínkami aktérů. Výstava bude volně přístupná do 30. listopadu.
Sametovou revoluci připomíná také výuková on-line hra Velvet 89. Ta odhaluje příběhy obyčejných lidí, kteří přispěli k pádu komunistického režimu. Studenti se vydávají na cestu bouřící se zemí – od ekologických protestů v severních Čechách přes chvíle, které bezprostředně předcházely zásahu na Národní třídě, po ostravskou generální stávku. Na zaplněných náměstích hledají ty, kteří chtějí říci, proč se rozhodli ozvat a co je přimělo vyjít do ulic. Hra je vytvořena ve spolupráci s oceňovaným herním studiem Charles Games.
Na jihlavské radnici v hale MHD bude od 13. listopadu do 20. prosince probíhat také výstava k 85. výročí událostí 17. listopadu 1939, které vedly k prohlášení tohoto dne Mezinárodním dnem studentstva.

Výstava Nesmíme zapomenout: Jan Opletal a další oběti listopadu 1939 připomíná události podzimu roku 1939 a s nimi spojené osobnosti. Vedle Jana Opletala, který se stal symbolem této doby, chce přiblížit také osudy dalších aktérů těchto dějů. Především chce připomenout Václava Sedláčka, skutečnou první oběť protinacistických demonstrací, zastřeleného 28. října 1939 neznámým pachatelem na křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách.
Své nezaměnitelné místo v historii mají i Josef Adamec, Jan Černý, Marek Frauwirth, Jaroslav Klíma, Bedřich Koula, Josef Matoušek, František Skorkovský, Václav Šaffránek a Jan Weinert — studentští funkcionáři popravení 17. listopadu 1939. Zapomenuto nesmí být ani na 1200 českých vysokoškoláků vězněných v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg.
Výstavu připravilo Národní pedagogické muzeum a knihovna J.A. Komenského ve spolupráci s Gymnáziem Jana Opletala v Litovli. Vernisáž se uskuteční 13. listopadu v 16.30 na jihlavské radnici v hale MHD.