SRNA index: Účet za srážky se zvěří na Vysočině? Přes 41 milionů, nejhorší je silnice nedaleko Třebíče

S nadsázkou lze říci, že ani v uplynulém půlroce se zvířata nestihla naučit pravidla silničního provozu. Mezi říjnem loňského roku a březnem 2023 proto policisté v kraji evidují 785 střetů se zvěří. Vzhledem k hustotě silniční sítě na Vysočině to znamená, že ke střetu se zvěří došlo každých 6,5 kilometrů.

Bližší pohled na uplynulé pololetí a střety se zvěří ukazuje, že jde o celorepublikově závažný problém zejména mimo území měst a obcí. V některých okresech totiž podle zjištění Centra dopravního výzkumu, v.v.i. (CDV) se havárie tohoto typu podílejí na celkovém počtu nehod motorových vozidel i hodnotou přes 50 %. A nevyhýbají se ani kraji Vysočina. „V tomto ohledu patří mezi republikově nejhorší okres Třebíč s 67 %,“ přibližuje fenomén Michal Bíl, odborník z CDV.

Více než polovinu nehod má na svědomí zvěř mimo zastavěné části obcí ještě na Havlíčkobrodsku (62 %), Pelhřimovsku (58 %), Žďársku a Jihlavsku (oba 53 %).

Nejhorší je úsek u Třebíče
Policie ve sledovaném období eviduje na Vysočině za sledované období méně srážek se zvěří než například v sousedním Středočeském kraji (1388). Škoda na zdraví, životě a majetku způsobená srážkami se zvěří je podle SRNA indexu v kraji Vysočina v porovnání s ostatními kraji z celé republiky drží na vyšších hodnotách – v přepočtu činí 8 117 korun na kilometr.

V porovnání s ostatními kraji je na Vysočině průměrná četnost srážek se zvěří s ohledem na délku silniční sítě v kraji co do počtu srážek se zvěří podobná jako ve zbytku republiky. Na Vysočině došlo průměrně k jedné srážce každých 6,5 kilometrů, zatímco průměr Česka (bez údajů z krajů, kde Policie ČR srážky se zvěří neeviduje standardizovaným způsobem) je jedna srážka každého 6,3 kilometru.

Jednoznačně nejrizikovějším úsekem v kraji zůstává silnice II/360 z Pocoucova do Trnavy v katastru Třebíče. Na části silnice dlouhé necelých 3,5 kilometrů ve sledovaném období došlo k 25 srážkám vozidel se zvěří. Výrazně rizikový na této silnici je úsek o délce 189 metrů, kde došlo ve sledovaném období k 10 střetům se zvěří o celkové škodě 525 100 korun.

Celostátní data nejsou kompletní
Uplynulé pololetí, během kterého sleduje SRNA index počty střetů vozidel se zvěří a odhadovanou výši škod po těchto nehodách, přineslo řadu změn. Ne všechny ale přispívají k tomu, aby byl obraz o střetech se zvěří co nejrealističtější. Meziročně se počet nehod snížil na 5423 případů (- 25 %), poklesla i celková škoda na 270 milionů korun (- 20 %).

Nehod se zvěří fakticky neubylo, v řadě krajů se ale změnila metodika, kterou Policie ČR tyto nehody eviduje. Hned v šestici krajů tak dochází k tomu, že v oficiálních statistikách nejsou vykazovány všechny střety se zvěří šetřené policií.

Jen v Královéhradeckém kraji proto meziročně ubylo ve statistikách téměř 75 % nehod se zvěří. Čísla, která nemají s realitou na silnicích nic společného, se dále, bohužel, objevují v Jihočeském, Jihomoravském, Karlovarském, Plzeňském a Ústeckém kraji.

Policie ČR v těchto krajích šetří nehody se zvěří v drtivé většině případů ve zkráceném režimu, kdy potvrdí účastníkům dopravní nehody pouze tzv. euroformulář o nehodě. Tyto případy se pak statisticky neevidují. „V současné době je kladen důraz na efektivitu a rychlost zpracování těchto střetů, zejména z důvodu snižování administrativní zátěže při šetření dopravních nehod,“ vysvětlila obecný princip Eliška Pospíšilova Majerová z Krajského ředitelství Policie Královéhradeckého kraje.

Průměrná škoda dále roste
Skutečnost, že počet dopravních nehod se zvěří nijak dramaticky neklesá (navzdory policejním statistikám) potvrzují fakta z Generali České pojišťovny. Ta za loňský rok řešila 8115 pojistných událostí, kde figurovala zvěř. „Za tyto pojistné události jsme klientům vyplatili, především z havarijního pojištění, celkem 382 milionů korun,“ upřesňuje Patrik Nauš. Podle jeho slov přitom dále roste průměrná vyplacená škoda, která v loňském roce přesáhla 47 tisíc korun.

Náklady na pojistné události v loňském roce dramaticky rostly v souvislosti s inflací a tedy zvyšujícími se cenami materiálů, náhradních dílů, ale také práce v autoservisech. Pojištění za takových okolností představuje ještě užitečnější nástroj, jak se může motorista vyrovnat se vzniklou škodou na svém vozidle. Nic se nemění na faktu, že největší domácí pojišťovna denně řeší přes dvě desítky pojistných událostí po střetu se zvěří.

Jsou známé druhy zvěře
Policie začala také od letošního roku evidovat druhy sražené zvěře. Fakta od ledna do března přinesla zjištění, která odborníci z CDV dlouhodobě potvrzují. Totiž, že v Česku pod koly motorových vozidel končí nejčastěji srnčí zvěř, a to hned ze 75 %. Následují ho prase divoké (8 %), zajíc (5 %) a daněk (2 %). Tato čísla se budou dále zpřesňovat během letošního a dalších roků.

Doporučení, co dělat po střetu se zvířetem
1/ Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.

2/ Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará.

3/ Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Informaci o telefonních číslech najdete na tzv. zelené kartě. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.

4/ Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám.

5/ V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat!
Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.