Proč nás fascinují vraždy? Na Podzimním knižním veletrhu dostal prostor i žánr true crime

Podzimní knižní veletrh v Havlíčkově Brodě navštívili Milan Říský a Matěj Bregant s besedou o true crime, tedy žánru, který se věnuje rekonstrukci skutečných kriminálních případů. Tu pořádalo vydavatelství Jota, které vydalo už několik knih pojednávajících o této tematice. Besedy se zúčastnilo okolo dvaceti posluchačů.

Milan Říský, spoluautor nově vydané knihy Dva na vraždu, se začal věnovat true crime, když četl a viděl Mlčení jehňátek. I když se nejedná o knihu v žánru true crime, Říského to přimělo sehnat si literaturu, co se krimi věnuje. Dobrá true crime se podle něho dá poznat už na první zběžné prolistování knihy. Varovnými signály jsou informace z wikipedie bez hlubšího vhledu díky nastudování spisu případu.

Bregant dodal, že podle něho lze oddělit zrno od plev podle toho, jak jasno a rychle se kniha čte. Důležité jsou zdroje, se kterými autor či autorka pracují a aby se kniha nesnažila být prvoplánově šokující. True crime ale nepovažují za bulvár. Do knih lze používat pouze šokující fakta, nebo napsat kvalitní literaturu stojící na skutečnosti.

Pro Říského je na případech nejzajímavější práce detektivů a policistů. Popisoval, že když se stane zločin, detektivové se klidně tři dny nedostanou domů a prakticky nespí. Policisté se v práci střídají ve spacáku, dokud nenaleznou vraha. Na současných thrillerech mu vadí, že jsou přitažené za vlasy a vyšetřovatelé v nich působí jako neschopní nebo hloupí.

Při svých debatách s hosty zabývajícími se tématem kriminalistiky Říský klade jako moderátor otázky, které by jeho samotného zajímaly. Nejvíce ho šokovalo zjištění, že si v muzeu dělali lidé selfie fotografie s vystavenou hlavou sériového vraha Huberta Pilčíka. “Lidi si snaží představit, jaké by to bylo, kdyby se něco takového stalo jim. Nebo třeba jejich blízkým,” uvedl Bregant jako jeden z možných důvodů, proč se příběhy o vraždách těší mezi lidmi popularitě. Domnívá se, že by mohl zájem o true crime pramenit i z toho, že žijeme v bezpečné zemi a lidé stojí o ozvláštnění života. “Fikce se na nás valí stále, ale když si můžeme přečíst o tom, jak se něco skutečně stalo, člověka to zamrazí a pro někoho, kdo nemá v životě napětí, to může být stimulující,” dodal.

Na besedě se hosté zabývali i trendy v žánru opravdových zločinů. V poslední době dominují podcasty. Podle Říského hlavně špatné podcasty. “Když budu chtít, udělám si dneska ve vlaku rešerši na Teda Bundyho a večer natočím podcast.” Oproti tomu psaní knihy a rešetře k ní trvá i roky. Proto podle jeho slov kvalitních podcastů není moc.

Besedu Říský zakončil navnaděním posluchačů na připravovanou knihu o případu Jiřího Straky. Spis, který kvůli tomu se spoluautorem nastudoval, měl dva a půl tisíce stran. Autor zmínil, že v knize bude i rozhovor s člověkem, který se o případu rozhodl mluvit poprvé až nyní. Nové knihy se nedočkaví fanoušci příběhů o zločinech nejspíše dočkají po březnu příštího roku.