Premiéra filmu Prezidentka – hromadná fotografie pro Čaputovou, silné emoce diváků a beseda s tvůrci

Osmadvacátý ročník festivalu dokumentárních filmů v Jihlava otevřela premiéra filmu Prezidentka. Dokument mapující pětileté funkční období bývalé hlavy Slovenské republiky vzbuzoval emoce a vysloužil si dlouhý potlesk. Nechyběla ani beseda s tvůrci.

O tom, že premiéra dokumentu bude mít úspěch, nemohl být pochyb ještě před spuštěním samotného snímku. Rezervaci na premiéru nebylo možné udělat už nějakou chvíli před zahájením, sál byl totiž zcela zaplněn. V době, kdy měl být film podle časového programu spuštěn, se ještě vinula před vchodem do kulturního domu, kde se premiéra promítala, fronta zájemců o dokument. Dvě minuty po plánovaném zahájení stáli pořád diváci ve dvou zákrutech fronty před budovou a někteří spolu diskutovali. Dva česky mluvící mladí lidé se dali do řeči se dvěma anglicky mluvícími. Jeden z anglicky mluvících vyprávěl, jak v roce 2017 odjel z Ruska studovat do Česka a současně v České republice žije. Dialogy lidí čekajících na vpuštění do budovy automaticky přecházely mezi češtinou a angličtinou.

Samotný sál byl plný, balkón se také zaplnil rychle. Po více než patnácti minutách od původního plánu zahájení přišla na řadu videa sponzorů MFDF včetně Kraje Vysočina. Na pódium pak vystoupil Marek Hovorka, zakladatel festivalu, aby uvítal diváky na festivalu a uvedl film. „Tradičně zahajujeme festival českým nebo slovenským filmem,“ řekl při vyjmenovávání důvodů, proč padlo rozhodnutí zahájit 28. ročník právě Prezidentkou.

Poté byli na pódium pozváni tvůrci dokumentu. Slovo si vzal režisér filmu Marek Šulík. „Dobrý večer, děkuji pěkně a jsme šťastní,“ pronesl na začátek při odpovědi na otázku, co v něm vyvolává premiéra dokumentu, na kterém pracoval několik let. Řekl, že pět let natáčení filmu bylo pro něho krásných lidsky, ale byly to těžké roky pro tvorbu. „Je zvláštní dělat film o politikovi nebo političce.“ Producentka Barbara Janišová Feglová poděkovala poté, co dostala mikrofon, za možnost promítat premiéru filmu v Jihlavě a jmenovala koproducenta, fondy a partnera filmu.

Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na premiéru nepřijela, ale její mluvčí Martin Strižinec ano. „Byly to výjimečné roky pro Slovensko i pro nás. Prezidentka Čaputová znamenala velkou naději,“ řekl na úvod svého krátkého proslovu. Sám oficiální verzi dokumentu ještě před premiérou neviděl. „Máme ji rádi pro její empatii a její lidskost.“ Celý úvodní výstup završili tvůrci filmu společnou fotografií s plným sálem diváků se záměrem zaslat fotografii Zuzaně Čaputové.

Po víc jak patnácti minutách úvodu přišel čas na samotný snímek. V jeho průběhu sálem rezonovaly emoce. V silných momentech filmu si někteří šeptali nebo sami pro sebe utrousili nějaký povzdech nebo nevěřícnou poznámku. Nechyběly ale ani scény, při nichž sálem zazníval hlasitý a dlouhotrvající smích nad na kameru zachycenými situacemi. A zatímco po skončení skoro dvouhodinového snímku někteří začali odcházet ze sálu hned na začátku titulků, jiní se naopak dali do potlesku. Potlesk byl neobvykle dlouhý a trval nejen do skončení titulků, ale ještě i chvíli poté.

Na závěr nastal čas pro debatu s tvůrci filmu. Dvě třetiny sálu byly stále zaplněny posluchači, a to i přes už pozdní večerní hodinu. V průběhu besedy ale lidé postupně odcházeli. „To nejdůležitější bylo na dialogu mezi tvůrci filmu a prezidentkou,“ řekl Martin Strižinec, mluvčí bývalé prezidentky o domluvě s natáčecím štábem. Ten měl možnost účastnit se akcí, kterých se účastnila i Zuzana Čaputová a viděl i do situací za pro zbytek světa zavřenými dveřmi. Režisér Marek Šulík se také podíval při natáčení dokumentu na Ukrajinu, kam tehdejší prezidentka Slovenska jela po bombardování Kyjeva Ruskem. Režisér dokumentu také uvedl, že natáčeli 262 dní, z čehož vzniklo víc jak 350 hodin materiálu. Film stříhali Marek Šulík a Jana Vlčková kontinuálně šest měsíců.

Padlo také, že se tvůrci snažili nedělat z dokumentu pomník za pětiletým působením Čaputové ve funkci prezidentky. „Ukázala, že z politiky se dá odejít,“ nechal se naopak slyšet mluvčí bývalé prezidentky Strižinec. Režisér filmu se netajil ani tím, jaký postoj má k výslednému dokumentu samotná bývalá prezidentka. „My jsme jí ukázali první verzi střihu, ta se jí velice nelíbila a narazili jsme na to, jak ona vidí svůj mandát.“ K ústupkům vizi hlavní aktérky dokumentu nakonec podle režiséra Šulíka došlo, ale změny probíhaly hlavně ve vystřihování slov nebo vět. „Nikdy nebyla změněna samotná podstata scény.“

Okolo půl jedenácté skončila i závěrečná beseda s tvůrci. „Děkujeme a jak říká paní prezidentka – držme se,“ uzavřel akci Marek Šulík.